|
|
Volba povolání u žáků 9. tříd.
KŘIKAVOVÁ, Soňa
Volba povolání zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost člověka nejen na jeho profesní dráze, ale do jisté míry i v celém jeho životě. Důležitým momentem je tzv. prvotní volba povolání, před kterou stojí žáci na konci základní školy. Velká část mladistvých volí svou profesní dráhu s nejasnými představami a nepřesnými a málo detailními informacemi. Nejistota je zvyšována ještě tím, že rozhodnutí musí být realizováno v době, kdy je mladistvý ještě zájmově nevyhraněný, kdy není dokončen jeho vývoj a kdy svou orientaci a rozhodnutí často mění. Jedním z poradců, se kterým se žáci v této oblasti setkávají je výchovný poradce, který působí na základních školách jako poradce v oblasti výchovy, vzdělávání, podpory profesní orientace žáků, prevence negativních sociálních jevů a školního selhávání. Cílem práce bylo zmapování faktorů, které na žáky působí, ať již pozitivně či negativně a nastínit jejich míru působení. Dalším cílem bylo zobrazení praktické činnosti výchovných poradců v problematice volby povolání na základních školách na Berounsku. Také byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1- Žáci 9. tříd považují své rodiče za rozhodující autoritu při volbě svého budoucího povolání. Hypotéza 2- Práce v poradenství v oblasti volby povolání není na základních školách na Berounsku vedena jako hlavní pracovní činnost. Hypotéza 3- S výběrem povolání souvisí dostupnost školy ve zvolené profesi. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle práce splněny. Potřebné informace byly zjišťovány u žáků prostřednictvím standardizovaného dotazníku a u výchovných poradců formou polořízeného rozhovoru. Šetření se zúčastnilo celkem 92 žáků 9. tříd a 6 výchovných poradců ze základních škol na Berounsku. Vliv rodičů při rozhodování se o budoucím povolání nepřipustilo pouze 5% žáků. Proto vidím zlepšení spolupráce mezi rodiči a výchovnými poradci jako důležitý bod. Sami výchovní poradci se však snad ve všech případech ocitají v časové tísni a proto aby mohli pomoci využívají i svůj volný čas.
|
|
|
Ženy a trh práce v souvislosti s rodičovstvím
KŘIKAVOVÁ, Soňa
Obsahem diplomové práce je popis současné situace v problematice kombinace práce a rodiny. Práce je především zaměřena na ženy s malými dětmi pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou podporu v mateřství a na systém podpory rodiny, zejména na nový třírychlostní systém rodičovského příspěvku. Popisuje také problémy, se kterými se matky setkávají při jejich opětovném návratu na trh práce. Cílem práce bylo zjistit, jak je možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku rodiči využívána a co jejich volbu ovlivňuje. K získání potřebných dat byly osloveny ženy na mateřské či rodičovské dovolené a dávkové specialistky odboru státní sociální podpory Úřadu práce v Berouně. Byly využity metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Od matek byly informace získány formou dotazníku, který byl vyplňován samostatně respondentkou a pro získání informací od dávkových specialistek na ÚP v Berouně, byly vedeny polořízené rozhovory individuálně s jednotlivými specialistkami. Výsledkem práce je zjištění, že nejméně ze tří možných variant je volena varianta dvouletá a nejvíce varianta tříletá. Největší vliv na volbu žen má jejich pracovní uplatnění a také počet dětí, které mají v péči. Malý zájem o dvouletou variantu je ovlivněn především nedostupností institucionální péče o dvouleté děti. Proto ji volí zejména ženy, které plánují v tomto období ještě další dítě a situaci budou řešit následující rodičovskou dovolenou. Vliv vzdělání matky na volbu varianty nebyl potvrzen. K tomu, aby matky s malými dětmi mohly plně využívat nový třírychlostní systém a došlo tak k žádanému efektu, zvýšení zaměstnanosti žen, doporučuji nejdříve nové právní zakotvení tzv. jeslí, dále zkrácených pracovních úvazků a sdílených pracovních míst. Bez těchto opatření nemůže nový systém fungovat efektivně.
|
host ::
RSS.