|
|
Mechanika proudění inhalovaných vláken v modelu plic
Kánská, Jana ; Elcner, Jakub (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Schopnost umět popsat pohyb vláknitých částic je podstatná nejen proto, že vdechnutá vlákna mohou způsobovat závažná plicní onemocnění, ale také z toho důvodu, že vláknitý tvar částic by mohl být vhodný pro inhalovatelná léčiva. Teoretická část práce je věnována metodám v současnosti používaným k modelování transportu vláken, jak v jednoduchých případech, tak v modelech lidských plic. Dále je shrnut současný stav poznání v oblasti pohybu a depozice vláken. Je zpracovaný přehled experimentálních i výpočtových prací. V experimentální části byly provedeny dva depoziční experimenty s polydisperzními vlákny. Jeden pro dýchání ženy při náročné aktivitě, s efektivním průtokem nádechu 127 l/min. Druhý představuje klidné dýchání ženy, s efektivním průtokem nádechu 19,1 l/min. Byl použit ženský model plic, který byl vytvořen úpravou mužského modelu plic. Výsledky potvrdily, že při menším průtoku nádechu mají vlákna potenciál dostat se hlouběji do plic, konkrétně až za 7. generaci větvení tracheobronchiálního stromu. K nejpodstatnějším zjištěním patří fakt, že aby byla zajištěna efektivní cílená dodávka léčiva při případné léčbě aerosoly vláknitého tvaru, je nezbytné kontrolovat styl nádechu při inhalaci, zejména maximální průtok.
|
|
|
Inhalátory a aerosoly pro léčbu bakteriálních onemocnění
Kánská, Jana ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Jedním z dnešních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva, je stále se zvyšující bakteriální odolnost vůči antibiotikům. Je proto třeba hledat nový způsob léčby proti bakteriálním onemocněním. Možná alternativa k antibiotikům je léčba pomocí bakteriofágů. Tato práce chce pomoci ke zvýšení účinnosti léčby pomocí bakteriofágů. V první části práce je obsažena rešerše inhalačních přístrojů a zaměřuje se obzvláště na přístroje nejvhodnější pro fagoterapii, tedy léčbu pomocí bakteriofágů. Dále je zde stručný přehled o fagoterapii a již proběhlých studiích na toto téma. V experimentální části jsou popsány tři experimenty. V prvních dvou experimentech byly modelem léčiva lipozomy. Nejprve byly naměřeny jejich velikostní distribuce po nebulizaci za použití dvou typů nebulizátorů (tryskový a mřížkový). Dále bylo sledováno usazení lipozomů po nebulizaci v zjednodušeném modelu plic. Ve třetím experimentu byla třemi různými nebulizátory (dva tryskové a jeden mřížkový) provedena nebulizace fágových lyzátů. Znebulizované lyzáty byly zachyceny do sterilní zkumavky, aby mohla být následně vyhodnocena stabilita fágů po nebulizaci. Experimentální část ukázala, že při nebulizaci lipozomů tryskový nebulizátor produkuje větší množství FPF než mřížkový nebulizátor. Dále bylo zjištěno, že při nebulizaci tryskovým nebulizátorem se do plic dostalo téměř stejné množství aerosolu jako se usadilo v náustku, přičemž velké množství také zůstalo v samotném nebulizátoru. Třetí experiment ukázal, že ani jeden nebulizátor zásadně nedegradoval fágový lyzát.
|
|
|
Inhalátory a aerosoly pro léčbu bakteriálních onemocnění
Kánská, Jana ; Bělka, Miloslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Jedním z dnešních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva, je stále se zvyšující bakteriální odolnost vůči antibiotikům. Je proto třeba hledat nový způsob léčby proti bakteriálním onemocněním. Možná alternativa k antibiotikům je léčba pomocí bakteriofágů. Tato práce chce pomoci ke zvýšení účinnosti léčby pomocí bakteriofágů. V první části práce je obsažena rešerše inhalačních přístrojů a zaměřuje se obzvláště na přístroje nejvhodnější pro fagoterapii, tedy léčbu pomocí bakteriofágů. Dále je zde stručný přehled o fagoterapii a již proběhlých studiích na toto téma. V experimentální části jsou popsány tři experimenty. V prvních dvou experimentech byly modelem léčiva lipozomy. Nejprve byly naměřeny jejich velikostní distribuce po nebulizaci za použití dvou typů nebulizátorů (tryskový a mřížkový). Dále bylo sledováno usazení lipozomů po nebulizaci v zjednodušeném modelu plic. Ve třetím experimentu byla třemi různými nebulizátory (dva tryskové a jeden mřížkový) provedena nebulizace fágových lyzátů. Znebulizované lyzáty byly zachyceny do sterilní zkumavky, aby mohla být následně vyhodnocena stabilita fágů po nebulizaci. Experimentální část ukázala, že při nebulizaci lipozomů tryskový nebulizátor produkuje větší množství FPF než mřížkový nebulizátor. Dále bylo zjištěno, že při nebulizaci tryskovým nebulizátorem se do plic dostalo téměř stejné množství aerosolu jako se usadilo v náustku, přičemž velké množství také zůstalo v samotném nebulizátoru. Třetí experiment ukázal, že ani jeden nebulizátor zásadně nedegradoval fágový lyzát.
|
host ::
RSS.