|
|
Konfliktní obrazy Šumavy (od roku 1945 do současnosti): Kulturní reprezentace ve vztahu k ideologii
KÖLBL, František
Předkládaná disertační práce se soustředí na problematiku literární (a filmové) reprezentace kulturně-geografického prostoru Šumavy, a to v druhé polovině dvacátého století a současnosti. Analyzovaným materiálem jsou narativy, které "znovuzpřítomňují" konfliktní témata jako ilegální přechody hranice po roce 1948 a ochranu státní hranice, poválečný odsun sudetoněmeckých obyvatel a následné dosídlení sledované oblasti. To je doplněno třetím bodem leckdy také konfliktní společenské diskuse: krajinářská/ekologická tematika a šířeji obraz Šumavy. Metodologickým východiskem jsou myšlenkové koncepty, které pojednávají o vztahu kulturního díla s dobovým kontextem aktuálního světa, s převládající ideologií. Pozornost je zároveň věnována provázanosti jednotlivých děl s médiem, jež příběh nese, a intertextové "komunikaci" mezi díly navzájem. Práce je rozdělena na tři hlavní oddíly reflektující témata, jež jsme pojali jako konfliktní, tj. obraz Šumavy, Král Šumavy a reprezentace (odsunu) německého obyvatelstva. Pro potřeby zasazení zkoumaných knih do širší literární tradice bude přihlédnuto rovněž k literatuře starší.
|
|
|
"Mimo stezku": Kulturní reprezentace Krále Šumavy
KÖLBL, František
Diplomová práce se zabývá literárními a filmovými reprezentacemi "Krále Šumavy" a příběhy, které jsou námětem blízké (převaděči, ochrana státní hranice). Sleduje provázanost jednotlivých děl s jejich dobovým kontextem a médiem. Pozornost je věnována také intertextové "komunikaci" mezi díly navzájem a vztahu jednotlivých postav "Krále Šumavy" k předobrazům z aktuálního světa. Důraz je kladen na analýzu filmu (a stejnojmenného románu) Král Šumavy společně s porevolučními prózami Smrt Krále Šumavy a Návrat Krále Šumavy. Na závěr jsou artikulovány společné a protikladné rysy jednotlivých reprezentací, které často úzce souvisí s dobou vzniku.
|
|
|
Odsun Němců na Prachaticku (ve vzpomínkách pamětníků)
KÖLBL, František
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice odsunu sudetských Němců po roce 1945. Je dělena na dvě hlavní ucelené části. První polovina se zabývá vysídlením německého obyvatelstva z celorepublikového hlediska na základě odborné literatury. Zde je popsána geneze samotné myšlenky transferu, početní stav německé menšiny v poválečném Československu, události tzv. divokého odsunu v bezprostředních měsících po osvobození a přípravy a průběh organizovaného odsunu v roce 1946. Část druhá má za cíl uvést odsun Němců na příkladu jihočeského příhraničního regionu Prachaticko (potažmo prachatického okresu). Podkapitoly této části se zaobírají poměry v regionu, místní organizací a konkrétními událostmi vysídlení (především na základě vzpomínek pamětníků).
|
host ::
RSS.