|
|
Problematika vitaminu D ve vrcholovém sportu
Káchová, Nikola ; Dostal, Jiří (vedoucí práce) ; Kalendová, Barbora (oponent)
Vitamin D je vitamin rozpustný v tucích, který může být syntetizován v kůži po vystavení slunečnímu záření nebo získán prostřednictvím potravin či doplňků stravy. Cílem práce bylo zjistit vliv 14denní sluneční expozice v oblasti s vyšším stupněm UV záření (Dubaj, Spojené Arabské Emiráty) na koncentraci vitaminu D u vybrané skupiny sportovců vodního slalomu a dále zhodnotit změny v koncentraci po dalších 14 a po 30 dnech po návratu. Údaje pro výzkum byly získány pomocí čtyř odběrů krve a srovnání průměrné koncentrace vitaminu D mezi jednotlivými odběry. Studie se zúčastnilo 11 vrcholových sportovců ve věku 18-35 let, kteří neužívali doplňky stravy s vitaminem D. Výsledky ukázaly, že před intervencí měli sportovci průměrnou hladinu vitaminu D v nižších hodnotách (69,4 nmol/l), než je dolní referenční mez stanovená na 75 nmol/l. Vystavení slunečnímu záření po dobu 14 dnů vedlo k významnému zvýšení koncentrace vitaminu D, přičemž průměrný nárůst u sledované skupiny činil 10,8 nmol/l. Po návratu do České republiky se hladina vitaminu D po dobu 14 dnů mírně zvýšila v průměru o 0,7 nmol/l, ale tento nárůst nebyl statisticky signifikantní v porovnání s předchozím odběrem. Po 30 dnech od pobytu se hladina vitaminu D snížila v průměru o 1,3 nmol/l. Tento výsledek potvrzuje příznivé účinky pobytu na slunci na...
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Rehabilitace areálu kláštera Hájek u Červeného Újezdu
Káchová, Nikola
Františkánský areál Hájek s nejstarší loretou na našem území, vystavěný na přání významného rodu říšských hrabat Žďárských ze Žďáru slavnými italskými architekty Carlem Luragem a Giovannim Domenicem Orsim stojí u Červeného Újezdu nedaleko Prahy již téměř čtyři sta let. Jeho historii přerušilo obsazení areálu čs. armádou za totalitního režimu v letech 1950 až 1989, kde Ministerstvo národní obrany zřídilo muniční sklad. Armáda areál nevratně poničila, avšak i přes toto temné období minulého století zde stále vystupují raně barokní prvky, které v kombinaci se vzrostlým hájem a svou dlouhou historií působí na člověka neobyčejným geniem loci. Tato bakalářská práce uchopila zahradní prostory kláštera a zobrazila je v návrhu, vycházejícího z důkladných historických a soudobých analýz. Zahrnuje požadavky uživatele s ohledem na názory Památkového ústavu. Specifičnost, která tento areál odlišuje od ostatních, je soužití dvou protikladů, baroka a hodnot řádu františkánů. Slohu, známého pro svou bohatost a velikost s řádem, žijícím v chudobě, význačného pro svou přirozenost a obyčejnost. Autorka tyto faktory zkombinovala a vznikl návrh areálu s formou baroka a náplní blízkou františkánům.
|
host ::
RSS.