Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tvorba účelové mapy na lokalitě V zrcadlech - severní část
Matušková, Klára ; Jurčík, Josef (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo tachymetrické zaměření části oblasti historické důlní těžby v katastrálním území Olomučany. V dané lokalitě byla vybudována měřická síť pomocí technologie GNSS a oboustranně připojeného a oboustranně orientovaného polygonového pořadu a podrobné body byly určeny tachymetricky. Výsledkem práce je účelová mapa velkého měřítka s důrazem na výškopis vytvořená v CAD systému. Účelová mapa by měla sloužit k porovnání s historickou důlní mapou.
Užití astronomické nivelace pro vytváření modelů kvazigeoidu
Jurčík, Josef ; Weigel,, Josef (oponent) ; Machotka, Radovan (vedoucí práce)
Práce pojednává o užití astronomické nivelace pro vytváření modelů kvazigeoidu. Hlavními vstupními daty jsou složky astronomicko-geodetických tížnicových odchylek určené v bodech sítí AGNES a VEVEŘÍ. Tato data jsou vyrovnávána v sítích a je určován relativní průběh kvazigeoidu. V literatuře [4] se pro zpracování dat tohoto typu používá zjednodušené řešení. Práce se snaží najít nejkomplexnější řešení vyrovnání bez zjednodušení. Výsledky jednotlivých metod jsou porovnány.
Užití astronomické nivelace pro vytváření modelů kvazigeoidu
Jurčík, Josef ; Weigel,, Josef (oponent) ; Machotka, Radovan (vedoucí práce)
Práce pojednává o užití astronomické nivelace pro vytváření modelů kvazigeoidu. Hlavními vstupními daty jsou složky astronomicko-geodetických tížnicových odchylek určené v bodech sítí AGNES a VEVEŘÍ. Tato data jsou vyrovnávána v sítích a je určován relativní průběh kvazigeoidu. V literatuře [4] se pro zpracování dat tohoto typu používá zjednodušené řešení. Práce se snaží najít nejkomplexnější řešení vyrovnání bez zjednodušení. Výsledky jednotlivých metod jsou porovnány.
Tvorba účelové mapy na lokalitě V zrcadlech - severní část
Matušková, Klára ; Jurčík, Josef (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo tachymetrické zaměření části oblasti historické důlní těžby v katastrálním území Olomučany. V dané lokalitě byla vybudována měřická síť pomocí technologie GNSS a oboustranně připojeného a oboustranně orientovaného polygonového pořadu a podrobné body byly určeny tachymetricky. Výsledkem práce je účelová mapa velkého měřítka s důrazem na výškopis vytvořená v CAD systému. Účelová mapa by měla sloužit k porovnání s historickou důlní mapou.
Historické využití dřeva na příkladu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Jurčík, Josef
Tato práce se zabývá historickým využitím dřeva vybraných dřevěných výrobků a dendrochronologickým datováním vybrané hospodářské stavby. Cílem práce bylo zmapovat, jaký druh dřeviny se nejčastěji používal na daný typ výrobku a výsledky porovnat s literaturou. Vybrané předměty a datovaný objekt se nacházejí v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Pro přehlednost byly výrobky rozděleny do dvou skupin (nábytek a hospodářské výrobky). Datovaným objektem byla podélně průjezdná stodola původem z Hrušek. Anatomická identifikace byla provedena u některých předmětů makroskopicky přímo ve skanzenu. Z dalších předmětů byly odebrány vzorky, které byly poté v laboratoři určovány mikroskopicky. Datování odebraných vzorků z nosných prvků stodoly bylo provedeno podle standardní dendrochronologické metodiky. Celkem bylo zpracováno 1080 vzorků z 302 vybraných předmětů. Bylo identifikováno 23 druhů dřevin (4 jehličnany, 4 listnáče s kruhovitě pórovitou stavbou, 15 listnáčů s roztroušeně pórovitou stavbou). Jehličnaté dřeviny byly převážně použity na výrobu komod a truhel. Pro výrobu dlabaných výrobků převažovalo použití spíše měkkých dřevin, zejména topolu. Ostatní hospodářské výrobky byly vyráběny především z dřevin s vyšší hustotou (buk, jasan, dub a jilm). Zajímavostí bylo využití ovocných stromů (třešeň, jabloň, švestka) nebo méně často používaných dřevin (dřín, líska). Zkoumaná stodola byla datována do období po roce 1856. Používání tak velkého množství dřevin poukázalo na to, že domácí výrobci je používali nejen podle jejich dostupnosti v dané oblasti, ale i s ohledem na jejich fyzikální a mechanické vlastnosti a jimi získané zkušenosti.

Viz též: podobná jména autorů
2 JURČÍK, Jakub
2 Jurčík, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.