Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozšíření a ekologie vatičkovitých hub v jižních Čechách
JIRSA, Aleš
Vatičkovité houby, zahrnující rody Tomentella, Odontia, Polyozellus, Pseudotomentella, Tomentellopsis a Amaurodon, představují skupinu převážně ektomykorhizních stopkovýtrusných hub z řádu Thelephorales. Jedná se o houby hojné zejména v lesních ekosystémech, avšak vytvářející obvykle málo nápadné plodnice, které se vyvíjejí skrytě pod ležícím organickým materiálem. Z tohoto důvodu jsou ekologické nároky a rozšíření jednotlivých druhů nedostatečně prozkoumané. Tato práce zahrnuje přehled druhů vatičkovitých hub, které byly doloženy z jižních Čech, společně s popisem jejich důležitých morfologických znaků. Na základě terénních dat k dokladovaným nálezům bylo zpracováno rozšíření jednotlivých taxonů v rámci dané oblasti a zároveň vyhodnocena jejich potenciální vazba na biotopy a ektomykorhizní dřeviny. Tato práce přináší první souhrnná data k výskytu vatičkovitých hub a jejich ekologii v jižních Čechách, která mohou být v budoucnosti použita pro přípravu checklistu.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky a výsledků zjišťování.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
Možnosti využití podpory strukturálních fondů EU na zlepšení kvality životního prostředí
JIRSA, Aleš
Cílem této diplomové práce je zjistit informovanost občanů o možnosti finanční podpory z fondů EU na zlepšení kvality životního prostředí se zvláštním zřetelem na odpadní vody a čistírny odpadních vod v ČR. Zda postoje a informovanost občanů hrají roli ve výstavbě čistíren odpadních vod. Vzhledem k tomu, že váha názorů občanů v rozhodování vypovídá i o podílu občanů na rozhodování o environmentálním managementu, je cílem práce i ověření míry zapojení občanů do veřejného rozhodování.
Chování a prostorová aktivita jelenovitých (jelen lesní, srnec obecný) v Národním parku Šumava ve vztahu ke škodám na lesních porostech
Šustr, P. ; Jirsa, A. ; Krojerová, Jarmila ; Barančeková, Miroslava
Na území Národního parku Šumava probíhá studie prostorového chování a aktivity obou druhů jelenovitých, jelena lesního a srnce obecného. Doposud bylo zjištěno, že v rámci jelení populace část jedinců migruje do vrcholových partií, zatímco druhá část zůstává v nižších polohách. Nejvyšší aktivita byla zjištěna v červnu a v průběhu října, nejnižší v zimním období. Součástí studie je i potravní ekologie obou druhů. V rámci ní byl zjištěn poměrně vysoký obsah jehličí v potravě v zimním období a na některých lokalitách také vysoký obsah listnatých dřevin. Oba druhy mají tedy potenciálně vysoký vliv na obnovu keřového patra.

Viz též: podobná jména autorů
2 JIRSA, Aleš
3 Jirsa, Adam
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.