|
|
NÁBŘEŽÍ
Skala, Marek ; Jebavý, Matouš (vedoucí práce) ; Slánský, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nábřeží ve městech. Cílem zpracování práce je vypracování návrhu modelového území ve formě studie. Práce je rozdělena na literární rešerši, která spočívá v prozkoumání dostupných pramenů na danou tématiku a na praktickou část. Ta je řešena formou projektu. Jsou zde popsány procesy a témata, se kterými by se mohl projektant setkat při navrhování řešení nábřeží. V práci jsou definovány různé vlastnosti, kvality, funkce a vlivy vody na město a člověka. Během vývoje lidstva získávalo nábřeží různé podoby i funkce. Ty jsou otisknuty do dnešních podob našich velkoměst a tvoří tak jednu z vrstev historie každého nábřeží. Důležitost vody pro člověka je díky historii jasně patrná, ale jak je to ve vztahu města a vody? Stejně jako pro člověka může být voda pro město harmonickým a obohacujícím prvkem i hrozbou. Nábřeží mohou být hodně variabilním prvkem zaměřeným na určitou funkci. Ideálním případem je jistě kombinované využití, které spojuje požadavky ekonomické, ekologické i sociální. V dnešní době není možné, aby města stále expandovala stále dále do krajiny, a proto města vyhledávají staré plochy k regeneraci. Možností regenerací je hned několik. Nejběžnější typy regenerací jsou zaměřeny na ochranu před povodněmi nebo nový program a rekonstrukce chátrajících objektů. Okolí řeky a její inudační pásmo lze logicky rozdělit na několik menších fragmentů, ke kterým jsou v práci definovány různé možnosti využití a řešení. Ekologické přístupy jsou dnes velkým trendem a říční renaturace nejsou výjimkou. Je třeba však potřeba si uvědomit, že řeka ve městě má jiný charakter než v krajině. Definování tvorby úspěšného nábřeží je složeno díky nastudování teorií od různě zaměřených autorů, které spolu mohou tvořit zajímavou harmonii. Respektování devíti bodů "návodu" na úspěšné nábřeží poukazuje na důležitost vnímání každého projektu, jako komplexu součinných vrstev. Komplexně bylo vnímáno i vybrané modelové území. Navazuje na centrum města, sportoviště a městský park s bohatou vybaveností. Koncept řešení se tedy snaží jednoduchou a účelnou formou reflektovat potřeby města a hlavně místních obyvatel. Obohacuje současnou částečně fungující kompozici o nové prvky respektující nynější hodnoty místa. Současná silně technická forma koryta řeky je doplněna dotekem ekologie a dalšími hodnotami. Je tedy potřeba obnovovat nábřeží, jako multifunkční veřejné prostory. Můžeme využít magnetické přitažlivosti vody a zvýšit tak estetické, kulturní, sociální, ekonomické i ekologické hodnoty prostředí pro život lidí. Úspěšně řešené nábřeží je jedním ze silných pilířů živého města.
|
|
|
Revitalizace deponií na Holešovickém nábřeží
Jenyš, Vlastimír ; Jebavý, Matouš (vedoucí práce) ; Maxim, Maxim (oponent)
Zvoleným tématem diplomové práce je pojem obecně známý jako brownfields, čímž jsou pojmenovány průmyslové objekty nebo celé výrobní areály, které z různých důvodů přestaly sloužit svému účelu a chátrají. Tento fenomén je stále naléhavějším tématem diskusí, protože s plošným rozvojem sídel dochází k začlenění staveb dříve umístěných na okraji do vnitřních částí urbanismu sídla. Tyto objekty mohou být předmětem úpadku, stejně jako rozvoje konkrétních lokalit, ve kterých se nacházejí. V Praze je mnoho míst s tímto údělem, nicméně jako nejzajímavější lokalitu jsem vybral nábřeží v centru Prahy, které dříve sloužilo jako překladiště a sklad stavebních materiálů.
Cílem práce je zhodnotit potenciál vybrané lokality, vytvořením projektového návrhu, který by byl přínosem pro obyvatele města. Vybraná lokalita je uvolněným místem v centru velkoměsta a poskytuje tak jedinečnou možnost, aby toto místo bylo věnováno lidem, jako veřejný prostor a nepodlehlo soukromým zájmům. Metodami použitými pro zhotovení výsledku, je četba literatury na zadané téma, sepsání rešerše a vypracování analytických podkladů či průzkumů místa, díky kterým jsou možnosti řešení vymezovány do prvotní formy pro vytvoření projektu studie. Z těchto důvodů je práce oddělena na textovou a projektovou část.
Návrhem studie je revitalizace nábřeží, tedy jeho obnova na park, který slouží bez výhrad ke společenskému životu a odpočinku. Rekreace je umožněna v své možné aktivní i pasivní formě na multifunkčních plochách pobytových trávníků na břehu řeky. V urbanismu města je kontakt s řekou jedinečným prostorovým zážitkem, který ulice nebo náměstí nenabídne. Prostor řeky ale nabízí i další formy, jak rozvíjet rekreační funkce ve chvíli, kdy je objekt nábřeží uchopen nejen jako liniový prostor břehu, ale je rozvinut i plošně. Přímým zapojením vodního elementu, za pomoci architektonických prvků jako jsou sedací schody, mola, pontony nebo lodě je maximálně využit potenciál místa. Břeh jako prostor, který náleží řece, a který se zaplavuje v pravidelných intervalech, však nelze bez rozmyslu zastavět nebo umístit doprovodnou břehovou vegetaci. Z tohoto důvodu je návrh vegetačního pokryvu řešen minimalisticky, vzdušně a po směru vodního proudu tak, aby působil co nejméně jako bariéra v případě povodní. Součástí návrhu studie je i samotný funkční a projektový návrh na rekonstrukci objektu drtírny bývalých deponií, která musí být nepochybně zachována ve své původní formě, jako odkaz dřívějších obyvatel současným generacím v historické průmyslové čtvrti. Pro budovu chátrající drtírny navrhuji nový způsob funkčního využití, jenž je šetrný k objektu památkové ochrany, maximálně zachová vnější vzhled a zároveň poskytne i určitou finanční návratnost. Novým provozem objektu brownfieldu jsou horolezecké stěny, umístěné v železobetonových tubusech drtírny a tím je propojena nejen myšlenka na zachování průmyslového dědictví, ale i na zřízení nového veřejně prospěšného místa určeného k rekreaci.
Přínos této diplomové práce spatřuji tom, že je zde myšlenka klasického městského parku rozvinuta tak, aby bylo využito veškerých možností, jež poskytuje přítomnost vody a byl tak podpořen jedinečný charakter místa k obecnému blahu. Věřím, že jednoduchý a tedy stabilní navrhovaný způsob dalšího využití objektu brownfieldu, má schopnost dlouhodobějšího přežití a tím obohatí městský život nejen o nové zážitky, ale poskytne i finanční návratnost.
|
|
|
Revitalizace zahrady Autonomního centra Klinika v Praze na Žižkově
Klapalová, Magdaléna ; Jebavý, Matouš (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá revitalizací zahrady, jež je součástí Autonomního sociálního centra Klinika, které se nachází v Praze 3 na území Žižkova a vzniklo koncem roku 2014. Přes komplikované začátky, kdy centrum bojovalo o svou existenci, se podařilo projekt udržet a přispět tak do veřejného života mnohých Žižkovanů. Objekt bývalé kliniky, kde se v minulosti léčily plicní choroby, byl mnoho let opuštěný a chátral. Postupem času se zde začali usazovat bezdomovci a narkomani a pro obyvatele Žižkova se klinika stala spíše místem, kterému je lepší se vyhnout. Je to jeden z mnoha případů týkajících se opuštěných objektů, kterých je v našich městech bezpočet. Opuštěné budovy a areály, jež postrádají využití, dnes bývají označovány termínem Brownfield. Brownfieldům se diplomová práce věnuje, jak v teoretické části na obecné úrovni, tak i v praktické, kde řeší právě konkrétní případ Kliniky. V teoretické části diplomová práce popisuje, jak brownfieldy vznikají, podle čeho se dělí a jak je lze znovu využít. Je zde také popsán jejich vliv na veřejný prostor a život obyvatel. Dále jsou uvedeny příklady brownfieldů, jež dostaly novou funkci a opět se zapojily do městského života. Byly vybrány projekty, jež by se mohly stát vzorem pro centrum Kliniky. Jsou to tedy především projekty komunitních, sociálních a kulturních center jak v Česku, tak ve světě. V praktické části se Diplomová práce zabývá návrhem řešení venkovního prostoru centra Kliniky jako komunitní zahrady. Je navržena tak, aby zde našli zálibu lidé, pokud možno všech věkových kategorií. Hlavní cílovou skupinu tvoří především lidé, kteří mají zájem o ekologii, zahradničení, kulturu a umění. V návrhu jsou zpracovány jednotlivé detaily funkčních celků jako: komunitní záhony, tábořiště, okolí venkovní kavárny s přírodní posluchárnou. Obecně jsou zde navrženy prvky podporující aktivity, u kterých se mohou lidé potkávat a rozvíjet vztahy s ostatními lidmi.
|
|
|
Vnitřní krajina Prahy
Slánský, Karel ; Jebavý, Matouš (vedoucí práce)
Práce popisuje zásadní části vnitřní krajiny Prahy a porovnává je v základních souvislostech s městem Mnichov. V literární části práce popisuje základní termíny vztahující se k tématu a dále se zabývá strukturou ploch zeleně ve městech, systémy zeleně a zabývá se krajinou Prahy a jejími hodnotami. V souhrnu dosavadních výsledků je popsána charakteristika území Mnichova a Prahy, jejich plochy zeleně, charaktery systémů zeleně a jejich vývoj, principy a strategie měst a legislativní nástroje. Cílem je vytvořit koncepční materiál využitelný jako podklad pro plánování systémů zeleně měst (metropolí) s ohledem na udržitelný rozvoj území a urbanismus měst a systém územního plánování. Závěry budou sloužit pro využití v územně plánovací praxi při řešení uspořádání ploch ve vnitřní krajině měst (metropolí).
|
host ::
RSS.