|
|
Dílo Vladislava Vančury jako problém dramaturgický
Janál, Zdeněk ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na významnou osobnost umělce Vladislava Vančury a jeho dílo, které chce vidět především ve vnitřních souvislostech a v kontinuálním vývoji Vančurovy tvorby, ale i v souvislostech celospolečenského vývoje. Tuto tvorbu přehledově zkoumá od jejích počátků, tedy od autorova zrání, přes formování jeho uměleckého názoru a účast v Devětsilu ke společenské angažovanosti v protifašistickém odboji, a dále od prvních literárních pokusů přes vrcholná prozaická díla až k obětavé práci na Obrazech z dějin národa českého. Toto zkoumání je vedeno touhou po pochopení některých souvislostí autorovy tvorby a jejích hlavních stavebných rysů, z nichž jmenujme především vytrvalou snahu o objevování nových (nejen) literárních postupů a úspěšné experimentování zejména s jazykovými prostředky směrem k vytvoření svébytného básnického slohu. Tato práce neopomíjí ani další umělecké formy, kterými se Vančura při své všestrannosti rovněž zabýval. Vančura nebyl tvůrcem osamoceným, ale tvůrcem osobitým a nanejvýš originálním, který netvořil odtržen od celkového kulturního dění, ale naopak v jeho centru. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na praktickou dramaturgickou činnost jejího autora a analyzuje jeho vlastní práci při převodu Vančurova prozaického díla Marketa Lazarová do podoby volné dramatizace Markéta, dcera Lazarova, kterou připravil společně s režisérem Pavlem Ondruchem k využití pro stejnojmennou absolventskou inscenaci v Divadle DISK. Tato dramatizace se nejeví jako jediný možný způsob převodu Vančurovy novely do divadelní podoby, byla vytvořena s ohledem na konkrétní divadelní podmínky a herecké obsazení, ale i s úctou k Vančurově předloze, jejíhož ducha ctí.
|
|
|
Od mýtu k dramatickému textu
Janál, Zdeněk ; Vostrý, Jaroslav (oponent)
Tato práce vychází především z uvědomění si, že divadlo má smysl jedině tehdy, má-li náležitý společenský dopad. Účinnost divadla je tu srovnávána s účinností a principem mýtů. Každá společnost potřebuje řád. Ten byl v dobách archaických udáván mýtem, později náboženstvím, ale dnešní době vládne především chaos. Divadlo by mělo napomoci divákům/občanům nalézt ve společnosti opět pevný bod a uvědomit si podstatu lidského života, tak jako tomu kdysi pomáhaly mýty. Práce se dále zabývá pohádkou jako jedním z žánrů, kterým lze na společnost obrodně působit a zároveň ji i příjemně bavit. Další část je věnována hledání mýtového kořene dramatické postavy Malé mořské víly. Vodní panny jako všechny nadpřirozené bytosti mají prastarý původ a chceme-li pochopit jejich význam dnes, je nutné alespoň ve stručnosti nahlédnout k jejich kořenům. Na závěr se práce potýká s postavou Malé mořské víly ve vlastní stejnojmenné adaptaci Andersenovy pohádky. Malá mořská víla je typickou pohádkou, která má šanci výrazně společensky působit - a to nejen na vývoj nejmladších diváků, ale také na znovuobnovení víry v sílu lásky u dospělých diváků. Funkce pohádky a mýtů je zde protnuta.
|
host ::
RSS.