|
|
Životní styl učitelů na druhém stupni ZŠ v Příbrami
JENDRUŠČÁKOVÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá životním stylem učitelů na druhém stupni základní školy v Příbrami. Teoretickým východiskem pro praktickou část bylo vymezení pojmu životní styl a popis vybraných faktorů, které mají zásadní vliv na to, jaký typ životního stylu zvolíme vzhledem k podmínkám, které přímo či nepřímo ovlivňují náš výběr. Téma životního stylu je velmi rozsáhlé, proto se práce zaměřuje jen na nejdůležitější aspekty daného tématu, a to jsou subjektivní a objektivní činitelé, které mají pozitivní nebo negativní vliv na životní styl. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu, který proběhl dotazníkovým šetřením a zjišťoval, jaký je životní styl učitelů na druhém stupni základních škol v Příbrami. Data byla následně statisticky vyhodnocena a zpracována. Výsledky byly diskutovány s odbornou literaturou. Z výsledků vyplývá, že učitelé jsou ohroženou skupinou v oblasti nedostatku pohybu. 66 % respondentů uvedlo, že se nevěnují pohybovým aktivitám vůbec, dále pak vysoké procento učitelů uvedlo, že na sobě pociťují projevy stresu. Pozitivním výsledkem bylo zjištění, že 76 % učitelů se stravuje 4x až 5x denně, 77 % učitelů konzumuje ovoce a zeleninu. Dalším pozitivním rysem životního stylu zkoumaných učitelů je zjištění, že více než 50 % dotazovaných nekouří a 73 % uvedlo spokojenost v zaměstnání.
|
|
|
Sociální a zdravotní aspekty pití alkoholu u adolescentů
JENDRUŠČÁKOVÁ, Šárka
Teoretická část práce shrnuje základní poznatky o období adolescence, jeho úskalích v kontextu s hledáním identity jedince. Ukazuje důležitost vlivu sociálních skupin. Uvádí rizikové faktory ovlivňující konzumaci alkoholu adolescenty. Vymezuje zdravotní rizika konzumace alkoholu. Zdůrazňuje důležitost prevence. Empirická část dotazníkovým šetřením získává informace o zkušenostech příbramských adolescentů s alkoholem, způsobech opatřování alkoholu, znalostech zdravotních rizik konzumace alkoholu a rodinných poměrech. Z výsledků šetření vyplývá, že míra konzumace alkoholu adolescenty, je skutečně alarmující, každý z oslovených probandů uvedl, že už svou první zkušenost s alkoholem má. Z mých výsledků vyplynulo, že dotazovaní svou první zkušenost s alkoholem měli nejčastěji mezi 10 12 rokem života a při rodinné příležitosti. Četnost a pravidelnost konzumace přinesla též překvapivé výsledky, z mých výzkumů vzešlo, že 60% ze sta dotazovaných nekonzumuje alkohol pravidelně, což je velký rozdíl oproti dostupným statistikám, které uvádějí opačnou tendenci.
|
host ::
RSS.