|
|
The Struggle to be Recognized: The Life, Times and Work of Emily Carr
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
Tato diplomová práce se zaměřuje na život, dobu a dílo kanadské malířky Emily Carrové. Zkoumá důvody, proč její práce byla původně odmítnuta a akceptována až na konci jejího života. První část této práce se zaměřuje na dobu a provincii, ve které žila (Britská Kolumbie), a dále také na kulturu původních obyvatel a jejich umění v Kanadě. Zabývá se také postojem veřejnosti a jejím povědomím o tématu původních obyvatel. Druhá část práce popisuje život Carrové (studia a cesty spojené s uměleckými náčrty), její finanční problémy, odmítnutí komunitou, stejně jako i další její aktivity např. keramiku, šlechtění psů, atd. Rovněž se zabývá důležitostí jejího psaného díla a tématy zachycenými v jejích knihách. Tato práce popisuje uznání Carrové ve světě a zkoumá její umělecký význam v současné společnosti.
|
|
|
Právní úprava z oblasti zdravotnictví v novém občanském zákoníku a porovnání se zákonem o zdravotních službách
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
V současné době v České republice existuje řada samostatných právních norem, které upravují jednotlivé oblasti každodenního života; některé zákony se vzájemně prolínají a doplňují. Poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb v naší zemi upravuje řada mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů v souladu s dodržováním základních lidských práv. Zdravotně právní problematika je upravena zejména v zákoně č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jenž nabyl účinnosti 1. dubna 2012 a nahradil tak zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Přijetím zákona o zdravotních službách došlo k završení porevolučních změn v oblasti zdravotnictví. Zákon představuje poměrně ucelený systém pravidel, mimo jiné upravuje práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb. V roce 2012 byla dokončena rekodifikace soukromého práva. V jejím rámci byl schválen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014 a přinesl i změny v oblasti zdravotně právních norem. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol včetně závěru. První kapitola se snaží zachytit vývoj právních norem ve zdravotně sociální oblasti v naší zemi. Rozvoj sociálně zdravotní politiky státu z konce 19. století byl později zpomalen světovou hospodářskou krizí, druhou světovou válkou a následnou normalizací. V 90. letech v rámci reformních opatření státu byly přijaty i nové právní předpisy. Druhá kapitola přináší přehledný úvod do zdravotnické problematiky a je rozdělena do několika podkapitol. Definuje základní pojmy zdraví a nemoc, které jsou běžnou součástí života každého jedince a zcela právem patří k nejdůležitějším společenským hodnotám. Konkretizuje jednotlivé modely přístupu jedince ke zdraví, strukturu českého zdravotnictví; část kapitoly se zabývá vztahem lékaře a pacienta, zejména proměnou jejich vztahu od paternalistického přístupu lékaře k nemocnému k partnerskému vztahu, ve kterém se lékař a pacient se stávají rovnocennými partnery. V třetí kapitole jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které jsou součástí současné platné zdravotnické legislativy. Tato právní norma vyjadřuje zájem společnosti nejen v České republice chránit základní hodnoty lidské bytosti při poskytování zdravotní péče. Čtvrtá část diplomové práce se podrobněji zaměřuje na vybrané oblasti v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb za účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a nově přijatého zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nový právní předpis zavádí smlouvu o péči o zdraví, jejímž cílem je upravit právní režim poskytování péče o zdraví včetně postavení poskytovatele a pacienta při poskytování zdravotních služeb. Zároveň obsahuje i komplexní úpravu zásahů do integrity fyzické osoby a nutnosti jejího souhlasu k takovému zásahu. V této části práce je zkoumán vztah mezi zákonem o zdravotních službách a novým občanským zákoníkem, problematikou informovaného souhlasu a možnostmi poskytování zdravotních služeb. Cílem diplomové práce je zmapovat dosavadní a novou právní úpravu v oblasti zdravotnictví a vymezit základní rozdíly právních norem. Na základě komparace obou právních norem posoudit důsledky, které ze změn v právních předpisech vyplývají pro pacienta. Tato diplomová práce je prací teoretickou, založenou na studiu a obsahové analýze především právních předpisů, odborné literatury a dalších dostupných pramenů. Závěr, tedy pátá kapitola diplomové práce, je shrnutím vybrané problematiky v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb. Nový občanský zákoník vychází z požadavků moderní společnosti a poskytuje mnohem větší posílení práv pacienta. Tím dochází z pohledu práva k rovnému postavení obou zúčastněných subjektů, lékaře a pacienta. Poskytování zdravotních služeb je však primárně upraveno v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a to podrobněji než nový občanský zákoník, který je vůči zvláštní úpravě ve vztahu subsidiarity.
|
|
|
Kritéria pro přiznání příspěvku na péči u seniorů
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
Moderní koncepci v oblasti sociální péče upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Obsahuje popis podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a to především novou dávkou ? příspěvkem na péči. Ten je využíván osobami, které jsou limitovány svým zdravotním stavem v normálním běžném životě. Filozofie nové koncepce spočívá v tom, že lidé využívající příspěvek na péči, odkázáni na pomoc jiných fyzických osob, mají naprostou volnost v rozhodování, kdo a jak jim tuto pomoc bude poskytovat. Její následné využívání musí vést osoby k aktivitě, podpoře rozvoje jejich samostatnosti a motivaci, aby nedocházelo k prohlubování jejich nepříznivé sociální situace. Účelem přiznání příspěvku na péči je možnost nemocné osoby setrvat co nejdéle a důstojně žít ve svém přirozeném prostředí. Zajištění péče probíhá jednak blízkými osobami (rodinou) nebo poskytovateli sociálních služeb formou státních či nestátních organizací. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat kritéria v oblasti způsobu posuzování stupně závislosti pro přiznávání příspěvku na péči seniorů nad 65 let v okrese České Budějovice, kteří byli v r. 2012 v tzv. přechodném období posuzováni podle obou právních předpisů. Teoretická část práce konkretizuje pojem senior, proces stárnutí a seznamuje se společenskými faktory, které vedou k prodlužování lidského života. Popisuje vývoj sociální práce v České republice a vznik zákona o sociálních službách, který je účinný od 1. 1. 2007, jehož hlavní myšlenkou je změna úlohy státu jako poskytovatele sociální péče a aktivního zapojení občana jako příjemce dávky. V další části bakalářské práce jsou popisovány kritéria pro přiznávání příspěvku na péči podle původních právních předpisů platných od 1. 1. 2007. Je přiznáván ve čtyřech stupních, kterým odpovídá jiná finanční částka s ohledem na věk osoby a počet úkonů (36 hodnocených). Při posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči je hodnocena schopnost zvládat jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Zákon o sociálních službách prošel několika novelizacemi, zásadní změna kritérií pro přiznávání příspěvku na péči nastala od 1. 1. 2012, kdy vstupuje v platnost zákon č. 366/2011Sb., kterým se změnila některá ustanovení původního zákona o sociálních službách. Při novém posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost osoby zvládat 10 základních životních potřeb. V praktické části práce byly na základě stanovených cílů testovány dvě hypotézy: 1. Při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií je přiznáván vyšší stupeň závislosti. 2. Nižší počet hodnocených úkonů při posuzování stupně závislosti koresponduje s objektivizací zdravotního stavu posuzovaného. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody, a to obsahové analýzy dat a získané údaje byly statisticky zpracovány pomocí analýzy kategoriálních dat, Pearsonova korelačního koeficientu a kontingenčních tabulek. K výzkumu byla použita data obsažená ve statistikách ČSSZ, OSSZ a v dostupných materiálech MPSV ČR v letech 2007 a 2012. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že nedošlo k potvrzení první hypotézy; při posuzování stupně závislosti u seniorů dle nových kritérií není přiznáván vyšší stupeň. V případě druhé hypotézy došlo k jejímu potvrzení; nižší počet hodnocených úkonů koresponduje s objektivizací zdravotního stavu. V závěru bylo konstatováno, že nová kritéria v posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči nevedou k přiznávání vyššího stupně závislosti. Je sice hodnocen nižší počet úkonů, respektive životních potřeb, jsou však posuzovány všechny skutečnosti, které korespondují se zdravotním stavem posuzované osoby a jsou rozhodující pro poskytnutí uceleného přehledu její nepříznivé sociální situace. Nový model posuzování stupně závislosti přispívá k výraznému zjednodušení a vyšší efektivitě posouzení zdravotního stavu jedince.
|
|
| |
host ::
RSS.