Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.