|
|
Odpovědnost za neuzavření smlouvy ve vztazích podnikatele
Houžvičková, Adéla ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Resumé Tato práce pojednává o jedné z dílčích skutkových podstat předsmluvní odpovědnosti, která byla do občanského zákoníku inkorporovaná v rámci ust. § 1729 ObčZ. Konkrétně se jedná o odpovědnost za nepoctivé jednání, jež spočívá v nepoctivém vyvolání důvodného očekávání v uzavření smlouvy a následném ukončení jednání, aniž k tomu má strana spravedlivý důvod. Předmětem této práce bude rovněž analýza, zda a jakým způsobem dojde k modifikaci vzájemných práv a povinností v předsmluvním vztahu, bude-li jednou z kontraktačních stran podnikatel. V první části své práce podrobuji právní normu a její jednotlivé části (jak o nich mluvím níže) podrobné analýze. V první řadě rozebírám předpoklady pro uplatnitelnost předmětné právní normy (tj. hypotézu právní normy), následně samotné protiprávní jednání, jeho podstatu a jeho projevy (tj. dispozici právní normy) a v poslední řadě i negativní následky, jež mohou eventuelně vzniknout, jedná-li jedna ze stran protiprávně. Páteří mé práce jsou kapitoly 3 - 6, ve kterých se věnuji jednotlivým částem struktury právní normy a obecné závěry potom zhodnocuji z hlediska jejich uplatnitelnosti v podnikatelském prostředí. Ve 3. kapitole se věnuji výkladu hypotézy ust. § 1729 ObčZ, k jejímuž naplnění dojde, je-li protiprávní jednání uskutečňováno v době, kdy se (i) uzavření...
|
|
|
Konstrukce genderové identity na sociálních sítích: komparace dvou generací českých žen
Houžvičková, Adéla ; Teichmanová, Klaudia (vedoucí práce) ; Coufalová, Linda (oponent)
Tato práce se zabývá komparací dvou generací českých žen z perspektivy konstrukce genderové identity na sociálních sítích. Snaží se objasnit, jak se dvě generace českých žen, ve věku 20-28 a 40-48 let prezentují na sociálních sítích, co je zajímá, ovlivňuje a jak tím utvářejí svou genderovou identitu. Teoretická část objasňuje čtenáři, co jsou genderová identita, sociální sítě zastupující funkci prostředí tvorby genderové identity a jakým způsobem ovlivňují konstrukci identity. Tato část slouží jako podklad pro rešerši a její směřování k cíli, tedy k objasnění dané problematiky. Následuje metodologický aspekt výzkumu a jeho provedení v praktické části kvalitativního výzkumu s využitím zakotvené teorie a obrazové analýzy. Pro kvalitativní výzkum byly využity polostrukturované hloubkové rozhovory, vedené s uživatelkami sociálních sítí z obou porovnávaných generací a fotografie z Instagramu uživatelčiných profilů. Závěr této práce tudíž přináší výsledky analýz rozhovorů a fotografií spolu s jejich komparací. Závěrečné zjištění ukázalo, že české ženy obou zkoumaných generací konstruují svou genderovou identitu stereotypně, ačkoliv na každou generaci Instagram působí odlišně. Jejich genderová identita je stereotypní, ale odlišná. Obrazová analýza s využitím Goffmanovy škály a typů genderové identity dle...
|
host ::
RSS.