|
|
Historické kořeny indického federalismu (1905-1956)
Holman, Jaroslav ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Strnad, Jaroslav (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickými základy indického federalismu. Zaměřuje se přitom na vývoj v prvních šesti desetiletích dvacátého století. Na začátku tohoto období byla Indie koloniální říší, "Indickým císařstvím", složeným z provincií Britské Indie na straně jedné a z "knížecích států" na straně druhé. Na konci tohoto období byla Indie, byť zmenšená o území, jež připadla Pákistánu, nezávislou federativní republikou sestávající ze svazových států, jejichž hranice byly v převažující míře vymezeny podle jazykového principu. Rok 1905, uvedený v názvu práce jako počáteční mezník, přinesl administrativní rozdělení Bengálska (politicky nejvýznamnější provincie), které vyvolalo negativní odezvu i v jiných částech země a vedlo k celkovému posunu aspirací indického nacionalismu do radikálnější polohy. Zároveň přispělo i k zesílení autonomistických tendencí, a poskytlo tak silný podnět úvahám o federalizaci země. Koncový mezník chronologického výkladu předkládané studie, rok 1956, je dán přijetím zákona o rozsáhlé reorganizaci svazových států, kterým bylo ve všech základních rysech dotvořeno formování indického federativního systému, jenž se od té doby z institucionálního hlediska v ničem podstatném nezměnil. Indie se přijetím tohoto zákona stala plnohodnotnou "etnofederací" či "etnofederálním státem". Podle...
|
host ::
RSS.