|
|
Nucené ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti
Hladík, Vlastimil ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Závěr Především je nutno konstatovat, že zavedení squeeze-outu do (českého) právního řádu je i přes svůj původ v poslaneckém návrhu novely obchodního zákoníku, odpovídající spíše tlaku ze strany určité zájmové skupiny než systematické legislativní práci, logickým vyústěním ekonomických důsledků existence minority v akciové společnosti. Squeeze-out by měl být obecně vzato v prvé řadě nástrojem pro odstranění tržního selhání, spočívajícím v tom, že ačkoli v obecné rovině akcionáři představují pro společnost přínos a pomáhají naplnit jeden z jejích hlavních účelů, neboť jsou přínosci kapitálu, v případě, kdy je veškerý potřebný kapitál schopen vnést jediný akcionář, stávají se menšinový akcionáři pro společnost přítěží. Jejich přítomnost je totiž spojena se (zbytečnými) náklady a společnost by efektivněji fungovala bez jejich účasti. Tento fakt celkem jasně prokazují též snahy o tzv. divoké vytěsnění. Samotné tržní selhání pak spočívá v tom, že menšinoví akcionáři nejsou zejména vlivem problému černého pasažéra (ale též z ekonomicky iracionálních důvodů, šířeji pak lze hovořit i o dalších problémech kolektivní akce) hospodářsky motivováni se svých podílů vzdát, a to i přesto, že by se mohli teoreticky majetkově podílet na výsledných úsporách. Konsensuální metody zde tedy nevedou k dosažení ekonomicky...
|
|
|
Nucené ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti
Hladík, Vlastimil ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Závěr Především je nutno konstatovat, že zavedení squeeze-outu do (českého) právního řádu je i přes svůj původ v poslaneckém návrhu novely obchodního zákoníku, odpovídající spíše tlaku ze strany určité zájmové skupiny než systematické legislativní práci, logickým vyústěním ekonomických důsledků existence minority v akciové společnosti. Squeeze-out by měl být obecně vzato v prvé řadě nástrojem pro odstranění tržního selhání, spočívajícím v tom, že ačkoli v obecné rovině akcionáři představují pro společnost přínos a pomáhají naplnit jeden z jejích hlavních účelů, neboť jsou přínosci kapitálu, v případě, kdy je veškerý potřebný kapitál schopen vnést jediný akcionář, stávají se menšinový akcionáři pro společnost přítěží. Jejich přítomnost je totiž spojena se (zbytečnými) náklady a společnost by efektivněji fungovala bez jejich účasti. Tento fakt celkem jasně prokazují též snahy o tzv. divoké vytěsnění. Samotné tržní selhání pak spočívá v tom, že menšinoví akcionáři nejsou zejména vlivem problému černého pasažéra (ale též z ekonomicky iracionálních důvodů, šířeji pak lze hovořit i o dalších problémech kolektivní akce) hospodářsky motivováni se svých podílů vzdát, a to i přesto, že by se mohli teoreticky majetkově podílet na výsledných úsporách. Konsensuální metody zde tedy nevedou k dosažení ekonomicky...
|
host ::
RSS.