Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Farmakoterapie podlomu koní a výsledky experimentálního ošetření ve vybraných chovech
Hassová, Barbara ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Ducháček, Lubomír (oponent)
1. Abstrakt Cílem mé diplomové práce bylo vypracovat literární přehled nejčastějších dermatitid vyskytujících se na distálních končetinách, zejména v oblasti spěnky a spěnkového kloubu. U jednotlivých typů dermatitid jsem uvedla klinický obraz, léčbu a možné způsoby prevence. Popsala jsem možné faktory ovlivňující vznik a rozvoj podlomu, dále jsem zaznamenala prevalenci podlomu a frekvenci výskytu podlomu. V rámci experimentální části jsem ošetřila 23 koní trpících tímto kožním onemocněním. Jednalo se o 12 klisen, 9 valachů a 2 hřebce. Při hodnocení terapeutického zásahu z hlediska účinnosti zvolené terapie jsem zaznamenala několik možností průběhu léčby (zlepšení a vyléčení podlomu po zvolené farmakoterapii, nejprve zlepšení podlomu a pro doléčení nutné použít jiný přípravek, po nasazení farmakoterapie došlo ke zhoršení podlomu a bylo nutné léčbu změnit, podlom nereagoval na zvolenou léčbu a opět bylo nutné léčbu změnit, zvláštním případem byla solární dermatitida). Jednotlivé případy jsem vyhodnotila také z hlediska délky terapie a využití koně. Mezi používané externí přípravky patřily roztoky, masti, suspenze a gel. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že kvalita zoohygieny má zásadní vliv na výskyt a průběh léčby podlomů. Proto dodržováním preventivních opatření můžeme snížit riziko vzniku podlomu na minimum.
Farmakoterapie podlomu koní a výsledky experimentálního ošetření ve vybraných chovech
Hassová, Barbara ; Ducháček, Lubomír (oponent) ; Lamka, Jiří (vedoucí práce)
1. Abstrakt Cílem mé diplomové práce bylo vypracovat literární přehled nejčastějších dermatitid vyskytujících se na distálních končetinách, zejména v oblasti spěnky a spěnkového kloubu. U jednotlivých typů dermatitid jsem uvedla klinický obraz, léčbu a možné způsoby prevence. Popsala jsem možné faktory ovlivňující vznik a rozvoj podlomu, dále jsem zaznamenala prevalenci podlomu a frekvenci výskytu podlomu. V rámci experimentální části jsem ošetřila 23 koní trpících tímto kožním onemocněním. Jednalo se o 12 klisen, 9 valachů a 2 hřebce. Při hodnocení terapeutického zásahu z hlediska účinnosti zvolené terapie jsem zaznamenala několik možností průběhu léčby (zlepšení a vyléčení podlomu po zvolené farmakoterapii, nejprve zlepšení podlomu a pro doléčení nutné použít jiný přípravek, po nasazení farmakoterapie došlo ke zhoršení podlomu a bylo nutné léčbu změnit, podlom nereagoval na zvolenou léčbu a opět bylo nutné léčbu změnit, zvláštním případem byla solární dermatitida). Jednotlivé případy jsem vyhodnotila také z hlediska délky terapie a využití koně. Mezi používané externí přípravky patřily roztoky, masti, suspenze a gel. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že kvalita zoohygieny má zásadní vliv na výskyt a průběh léčby podlomů. Proto dodržováním preventivních opatření můžeme snížit riziko vzniku podlomu na minimum.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.