|
|
3D modely skalního reliéfu z různých dat
Pecáková, Kateřina ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Jelének, Jan (oponent)
Tvorba digitálních modelů terénu, respektive povrchu je metoda, která se stává díky rozvoji technologií a možnostem zpracování velkých objemů dat, čím dál častěji využívanou. Metodou, která výrazně usnadňuje sběr dat je UAV mapování a následná tvorba digitálního modelu metodou structure from motion (SfM). Druhou využívanou metodou je Laserové skenování pomocí pozemního LiDARu (TLS). Zmíněné metody nachází své uplatnění zejména v oblasti geomorfologie a fyzické geografie. Práce si klade za cíl vytvořit digitální modely z těchto metod, vzájemně je porovnat a zhodnotit. Zpracování probíhalo v prostředí programu Agisoft Metashape pro a CloudCompare. Dále byl zkoumán vliv využití georeferenčních bodů na kvalitu a přesnost modelů. Na závěr bylo provedeno porovnání jednotlivých metod z hlediska parametrů časových, cenových, flexibility dat, vlivu prostředí a další. Součástí práce bylo rovněž zkoumat možnosti podrobného digitálního modelu na získávání sekundárních informací, jako jsou sklony a směry strukturních ploch a puklin, využívané mimo jiné kvůli prevenci potenciálního skalního řícení. Výsledky práce naznačují, že využití UAV je pro geomorfologické úkazy vhodné, ne-li nejlepší možností s ohledem na rychlost, ekonomické hledisko a přesnost dat. Využití georeferenčních bodů sice zlepšuje výslednou...
|
|
|
Zlomová tektonika vybraných částí jihočeského moldanubika
Paulusová, Barbora ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na projevy aktivní tektoniky a tektonický vliv na reliéf v zájmovém území jihočeského Moldanubika, přičemž zvýšená pozornost je věnována oblastem Kaplické a Lhenické brázdy. V úvodní části práce jsou shrnuty dosavadní poznatky o geologickém a tektonickém vývoji Moldanubika a taktéž jsou uvedeny známé metody výzkumu tektoniky. Vybrané metody jsou následně použity k analýze zájmového území. S pomocí digitálních dat byla provedena analýza morfolineamentů, údolní sítě, zlomů, geofyzikálních a seismických dat a taktéž byly pro jednotlivá povodí vypočteny morfometrické parametry. Projevy tektoniky v reliéfu byly diskutovány v souvislosti s puklinovou analýzou vybraných lokalit a průběh zlomových linií byl potvrzen pomocí měření elektrické odporové tomografie (ERT). Na základě syntézy výsledků dílčích metod byly identifikovány projevy tektoniky v reliéfu a v obou oblastech byly vymezeny oblasti, ve kterých přetrvává tektonická aktivita. V těchto oblastech byly identifikovány potenciálně aktivní zlomy. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a navrženy směry možného dalšího výzkumu. Klíčová slova: tektonická aktivita, zlom, moldanubikum, Kaplická brázda, Lhenická brázda
|
|
|
Strukturně-tektonická analýza stolových hor Polické pánve
Dergunova, Alexandra ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Mertlík, Jan (oponent)
Oblast Polické pánve se nachází v oblasti průběhu zlomových a tektonických struktur. Tady dochází k neotektonickým a recentním dlouhodobým pohybům podél daných systémů. Hlavním spouštěčem aktivity je působení endogenních a exogenních procesů. Polická pánev a její vzhled je podmíněn a ovlivněn geomorfologickými procesy a představuje ideální prostor pro studium aktivních zlomových struktur a jejích průběhu. Tato oblast je vyznačena určitými fyzicko - geografickými charakteristikami, které odráží dlouhodobé procesy probíhající na území a předurčuje průběh vývoje dané lokality. Přes vybrané území probíhá dvě velké zlomové struktury Polického a Skalského zlomu. Průběh těchto systémů je potvrzen předchozími průzkumy a je vyznačen v geologických mapových podkladech. Průběh zlomů, oblast jejích interakcí je oblastí nejvíc ovlivněných geomorfologických prvků reliéfu. Oblast stolových hor Ostaše, Hejdy a Kočičích skal je velice ovlivněna průběhem Polického zlomového pásma, hlavně kvůli blízké poloze zlomu k vybraným geomorfologickým povrchovým tvarům. Důsledky působení tlaku zlomových pásem jsou pozorovány na různých strukturách. V průběhu analýzy a zkoumání reliéfu a povrchových prvků pomocí různých metod bylo možný potvrdit vliv zlomových pásem. Puklinové systémy prokazovaly stejnou orientaci průběhu se...
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí Roklanského a Modravského potoka
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Coubal, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologickou charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí Roklanského a Modravského potoka, které se nacházejí v rámci geomorfologického podcelku Šumavských plání. Úvodní rešeršní část je zaměřená na fyzicko- geografické charakteristiky území, druhá část se zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Geomorfologická analýza byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla provedena analýza morfolineamentů, zlomové tektoniky a analýza údolní soustavy. Z těchto analýz vyplývá, že reliéf zájmového území je tektonicky podmíněný. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumavské pláně, morfolineamenty, podélné profily
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
|
|
|
Analýza recentní fluviální dynamiky horského toku pomocí metod UAV
Šolc, Jakub ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
5 Abstrakt V posledních desetiletích se obor fluviální geomorfologie ubírá k co nejpodrobnějšímu a nejkomplexnějšímu popisu procesů, jež probíhají ve fluviálních systémech. Velkým přínosem v analýze fluviálních procesů byl nedávný vývoj bezpilotních leteckých systémů UAV (Unmanned Aerial Vehicle), díky kterým lze získat velmi podrobná data k analýze změn. Tato diplomová práce se zabývá analýzou recentní fluviální dynamiky horského toku pomocí metod UAV. Rešeršní část práce shrnuje současné teoretické a metodologické poznatky ze studia fluviální dynamiky a představuje obecné principy UAV monitoringu a jeho využití ve fluviálně-geomorfologickém výzkumu. Recentní fluviální dynamika byla hodnocena v zájmovém úseku Javořího potoka na Šumavě, kde je katedrou fyzické geografie a geoekologie již dlouhodobě prováděna výzkumná činnost. V hydrologických letech 2016 až 2020 byly na základě analýzy hydrometeorologických dat identifikovány příčinné odtokové události s dopadem na fluviální dynamiku. Celkem se ve zkoumaném období vyskytlo čtrnáct událostí, jejichž kulminační průtok přesahoval prahovou hodnotu stanoveného korytotvorného průtoku Q = 5,041 m3 ·s−1 . Na základě provedené fotogrammetrické rekonstrukce koryta ve třech časových etapách (2015, 2018, 2020) byly vyhodnoceny geometrické, morfologické a objemové...
|
|
|
UAV photogrammetry as tool for evaluation of fluvio-morphological changes of streams
Lörinc, Michal ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Táto práca je zameraná na technológiu, ktorá je pomerne nová a tiež populárna v geovedných aplikáciách, vrátane výskumu fluviálnej dynamiky. Bezpilotné letecké zariadenia (UAV) sa vo viacerých geografických subdisciplínach presadili vďaka svojim vlastnostiam a výhodám, ktoré má UAV snímkovanie oproti ostatným metódam diaľkového prieskumu. Tieto výhody, no aj limitácie sú spolu so všeobecnou charakteristikou UAV sumarizované v druhej kapitole práce. Ďalšie teoretické kapitoly sa zaoberajú základmi UAV fotogrametrie a osobitne potenciálom UAV snímkovania vo fluviálnej geomorfológii. Piata kapitola obsahuje prípadovú štúdiu, v ktorej je zhodnotený potenciál využitia bezpilotného zariadenia vybaveného nemeračskou kamerou na rekonštrukciu riečneho prostredia. Snímky Javořího potoka tak boli spracované v programoch Agisoft PhotoScan a ArcGIS a na výstupoch boli indikované geomorfologické zmeny, ktoré sa na koryte toku udiali počas piatich mesiacov od novembra 2014 do apríla 2015. Kľúčové slová: UAV; fotogrametria; fluviálna geomorfológia; hydrológia; koryto
|
|
| |
|
|
Kamenná moře v Krkonoších
Smolíková, Jana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Krkonoše jsou pro svůj charakter předmětem zájmu mnoha vědců. Během své dlouhé historie prošly různými epochami vývoje včetně období pleistocenního zalednění. To také Krkonošům vtisklo dnešní podobu reliéfu a zanechalo zde bohaté dědictví v podobě rozličných glaciálních tvarů a periglaciálních povrchových forem. Jedním z nejrozšířenějších zjevů jsou kamenná moře, o kterých pojednává předkládaná diplomová práce. Studie kamenných moří obecně pomáhá osvětlit historický vývoj paleoklimatu, rozsah a dynamiku pleistocenního zalednění, vývoj tvaru reliéfu a také může dopomoci při prognóze vývoje prostředí do budoucnosti. Kamenná moře v Krkonoších se nacházejí ve vrcholových partiích této hornatiny a jejich rozmístění je ovlivněno především charakterem reliéfu a typem geologického podloží. Většina kamenných moří v Krkonoších se vyvinula na žule a na fylitu, méně pak na kvarcitu a dalších horninách. Vlivem všech těchto faktorů vykazují jednotlivá kamenná moře odlišné znaky vnější struktury i vnitřní uspořádání bloků v rámci kamenného moře. Cílem této práce bylo určit vztah rozmístění kamenných moří v Krkonoších vzhledem k morfometrické charakteristice reliéfu, na jeho základě vyšetřit znaky vnější struktury a zjistit, zda se vnitřní uspořádání kamenných moří odráží v celkové charakteristice kamenného moře. Popřípadě...
|
|
|
Změny v říční síti SZ Pošumaví
Hošek, Roman ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Borská, Jana (oponent)
4 ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá procesy vyvolávající změny říční sítě. Mezi hlavní procesy jsou řazeny zejména tektonika, svahové procesy, zpětná a boční eroze, antropogenní činnost, rozdílná litologie koryta, změny základní erozní báze a klima, které ovlivňují morfologii údolí. Poznatky z rešeršní práce byly použity pro vyhledání potenciálních lokalit s indikátory změn říční sítě, které byly zpracovány v prostředí GIS. Jednotlivé lokality byly vybrány na základě ukazatelů, které jsou příznačné pro změny říční sítě: náhlé změny směru toku, opuštěná suchá údolí (wind gap), toky procházejícího topografickou bariérou a možné načepování toku. Pro výběr lokalit bylo určující převýšení nad vytvořeným údolnicovým povrchem, které ukazuje nízké rozvodí mezi toky. Lokality potenciálních změn byly dále porovnány s podélnými profily údolí, kde křivky obsahující náhlé změny sklonu ukazují možný vliv procesů, které způsobují změny říční sítě. Klíčová slova: změny říční sítě, zpětná eroze, boční eroze, říční pirátství, svahové procesy, tektonika, antropogenní procesy, Šumava, Pošumaví
|
host ::
RSS.