Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv biouhlu na distribuci organické hmoty v půdě
Haleš, Petr ; Širůček, David (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Biouhel je materiál bohatý na organický uhlík, který je možno využít v zemědělství jako půdní kondicionér. Volba typu zdrojové biomasy a podmínek použitých při pyrolýze (doba zdržení, teplota) může mít rozdílný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti tohoto materiálu. V této bakalářské práci byly využity biouhly vyrobené z otrub, dřevní štěpky, kukuřice a kompostu, pyrolyzované při teplotě 600 °C. Dřevní štěpka byla pyrolyzována při 400–700 °C. Tyto biouhly byly luhovány modelovou dešťovkou. Cílem zde bylo posoudit, jak podmínky výroby biouhlu ovlivní množství a povahu látek vyluhovaných z toho materiálu. V druhé části práce byl využit komerční biouhel Agrouhel z čistírenských kalů odpadních vod, který byl pyrolyzován při 450–470 °C („Káňa“). Ten byl luhován jak modelovou dešťovkou, tak i zředěnými roztoky kyseliny citronové (simulace kořenových exudátů) a peroxidu vodíku (simulace enzymatické degradace biouhlu). Na výluzích po každém cyklu byly provedeny fyzikálně-chemické charakterizace (pH a vodivost). Na roztocích po 1., 5. a 10. cyklu byly provedeny další analýzy (UV-VIS a ICP-OES). Na pevném nevyluhovaném biouhlu a vzorku po 10. cyklu byl stanoven obsah anorganické a organické frakce a bylo zjištěno složení prvků v organické frakci (TGA a EA). Byl také proveden kultivační experiment s biouhlem Káňa na modelové rostlině (Locika setá). Biouhel po kultivaci byl analyzován (pH, vodivost, ICP-OES, TGA a EA) a výsledky byly srovnány s biouhly Káňa luhované různými modelovými prostředími. Na původním biouhlu Káňa a biouhlu získaném po ukončení kultivačního experimentu byla provedena také extrakce fulvinových a huminových kyselin, které byly analyzovány na množství anorganického a organického podílu a zastoupení organických prvků (TGA a EA). Výsledky poté byly mezi sebou porovnány a byly posuzovány vzájemné souvislosti mezi laboratorním působením jednotlivých půdních činitelů a jejich souhrnnému působení během půdního kultivačního experimentu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.