|
|
Tektonický vývoj mariánskolázeňského komplexu a okolních geologických jednotek
Hafoudh, Shumran ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Variské tektonometamorfní procesy daly vznik rozsáhlému horstvu, jehož izolované zbytky dnes vystupují v jižní Anglii, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a ve střední Evropě. Horstvo vzniklo následkem devonské až karbonské kolize typu kontinent-kontinent, mající charakteristiky Andského typu kolize (Schulmann et al. 2009). Jednu z největších odkrytých částí variscid tvoří Český masiv (obr. 1). Dělí se na dílčí horninové celky, které mají rozličný tektonometamorfní vývoj, různou statigrafickou náplň a převážně tektonické omezení vůči svému okolí. Jsou to saxothuringikum, lugikum, tepelsko-barrandienská jednotka, moldanubikum a jednotka moravskoslezská (obr. 1b). Rozhraní mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou jednotkou je považováno za relikt sutury, podle které probíhala devonsko-karbonská subdukce tzv. saxothuringického oceánu směrem k jihovýchodu pod tepelsko-barrandienskou jednotku (např. Franke 1989, 2000). Tato subdukce byla během spodního karbonu následována kontinentální kolizí. Tyto dva procesy představovaly řídící síly pro utváření geologické stavby celého Českého masívu (Schulmann et al. 2009). Rozhraní mezi saxothuringickou a tepelsko-barrandienskou jednotkou je bohužel z větší části zakryté syn- až post-orogenními (variskými) plutonity, křídovými sedimenty a z největší části...
|
|
| |
|
| |
|
|
Tektonický vývoj mariánskolázeňského komplexu a okolních geologických jednotek
Hafoudh, Shumran ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Variské tektonometamorfní procesy daly vznik rozsáhlému horstvu, jehož izolované zbytky dnes vystupují v jižní Anglii, na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a ve střední Evropě. Horstvo vzniklo následkem devonské až karbonské kolize typu kontinent-kontinent, mající charakteristiky Andského typu kolize (Schulmann et al. 2009). Jednu z největších odkrytých částí variscid tvoří Český masiv (obr. 1). Dělí se na dílčí horninové celky, které mají rozličný tektonometamorfní vývoj, různou statigrafickou náplň a převážně tektonické omezení vůči svému okolí. Jsou to saxothuringikum, lugikum, tepelsko-barrandienská jednotka, moldanubikum a jednotka moravskoslezská (obr. 1b). Rozhraní mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou jednotkou je považováno za relikt sutury, podle které probíhala devonsko-karbonská subdukce tzv. saxothuringického oceánu směrem k jihovýchodu pod tepelsko-barrandienskou jednotku (např. Franke 1989, 2000). Tato subdukce byla během spodního karbonu následována kontinentální kolizí. Tyto dva procesy představovaly řídící síly pro utváření geologické stavby celého Českého masívu (Schulmann et al. 2009). Rozhraní mezi saxothuringickou a tepelsko-barrandienskou jednotkou je bohužel z větší části zakryté syn- až post-orogenními (variskými) plutonity, křídovými sedimenty a z největší části...
|
host ::
RSS.