|
|
Trivalent and tetravalent metal complexes for radiodiagnostics
Hacaperková, Eliška ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Drahoš, Bohuslav (oponent) ; Polášek, Miloslav (oponent)
Radioizotop fluor-18 je nejčastěji používané jádro pro pozitronovou emisní tomo- grafii. V roce 2009 byl poprvé představen nový typ kontrastních látek s vazbou F-Al namísto běžně používané F-C vazby. V těchto nových látkách není radioizotop vázán kovalentní vazbou, ale je začleněn do koordinační sféry hlinitého kationtu jako mon- odentátní ligand. Danou sloučeninu lze tedy rozdělit na dvě části: komplex kovu s F- iontem coby jedním z ligandů a linkerem připojený peptidický řetězec nebo malou biomolekulu (či její část). Krátce po představení studií látek s F-Al vazbou byly provedeny první klinické studie, které ukázaly jejich vysoký potenciál v radiomedicíně. Navzdory velkému počtu odborných článků o této problematice, je výzkum zaměřen převážně na aplikaci a zabývá se především volbou peptidické části, která je zodpovědná za správnou aku- mulaci kontrastní látky v organismu. Studie týkající se stability tří-složkového sys- tému kov-ligand-fluorid jsou poměrně vzácné a prozatím nebylo publikováno příliš mnoho poznatků o tomto systému z chemického úhlu pohledu. Přesto je stabilita vazby F-Al silně závislá na volbě a chemické struktuře dalšího ligandu (či ligandů) v koordinační sféře kovu. Pro Al(III) ion bývá nejčastěji volen hexadentátní ligand (např. H3NOTA), jehož pendantní ramena ale mohou...
|
|
|
Ligandové systémy pro komplexaci zirkonia
Hacaperková, Eliška ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce byla příprava makrocyklických ligandu pro kom- plexaci kationtu Zr4+ z hlediska jejich potenciálního využití jako kontrastní látky v pozitronově emisní tomografii. Byly navrženy ligandy L1, L2 a L3 s HOPO, maltolovými a hydroxamátovými pendantními rameny. Pokusy o přípravu L1 a L2 byly neúspěšné. Ligand L3 byl připraven a potenciomet- rickou titrací byly určeny jeho protonizační konstanty. Také byly zkoumány komplexy [Zr4+ (L3)]. Dále byl připraven katecholový ligand L4 a zkoumány jeho koordinační sloučeniny s ionty Zn2+ , Ga3+ a Zr4+ . 1
|
|
|
Komplexy zirkonia s polyaminokarboxylátovými ligandy
Hacaperková, Eliška ; Kubíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mosinger, Jiří (oponent)
V této práci bylo zkoumáno chování komplexů zirkonia s polyaminokarbo- xylátovými ligandy. Byla studována formační kinetika komplexu zirkonia s li- gandem DTTAPPh pomocí spektrofotometrie a potenciometrie s iontově selek- tivní elektrodou. Podle obou metod probíhá vznik částice [Zr(DTTAPPh)] velmi rychle (t99% < 5 s). Dále byla studována formační kinetika a stabilita komplexu [Zr(DFO)] s navázanými fluoridy. Pro pH v rozsahu 1-7 byl určen průměrný počet navázaných aniontů F- na komplex [Zr(DFO)] při daném pH. Tato závislost vy- kazuje maximum pro pH ≈ 3. Při pH = 3 a pH = 5 byla zkoumána závislost počtu navázaných fluoridů na komplex [Zr(DFO)] pro rostoucí nadbytek aniontů F- v roztoku. Studováním stability komplexu [Zr(DFO)(F)n] za fyziologického pH byla zkoumána použitelnost tohoto komplexu za podmínek in vivo.
|
host ::
RSS.