|
|
Místo výzkumu a Evidence Based Practice v ošetřovatelství
HRSTKOVÁ, Pavla
Ošetřovatelství je oborem, který se neustále vyvíjí. Nezastupitelnou roli v tomto oboru má výzkum. V posledních letech se navíc stále častěji setkáváme s pojmem Evidence Based Practice. Mnoho všeobecných sester však neví, že tento pojem se týká také oboru ošetřovatelství, kde jej nazýváme Evidence Based Nursing. Pro tuto práci byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkum byl prováděn v Jihočeském a Středočeském kraji u všeobecných sester s bakalářským vzděláním. Účelem dotazníkového šetření bylo potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly pro tuto diplomovou práci stanoveny. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou všeobecné sestry s bakalářským vzděláním ochotny účastnit se výzkumů v ošetřovatelství. Druhým cílem bylo zjistit, zda se všeobecné sestry s bakalářským vzděláním setkaly s pojmem Evidence Based Practice. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění, zda všeobecné sestry s bakalářským vzděláním znají názvy databází, kterých je možno využít při plánování ošetřovatelské péče založené na důkazech. Zda jsou všeobecné sestry s bakalářským vzděláním ochotny podílet se na aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe, bylo čtvrtým cílem. Pátým cílem bylo zjistit, zda se všeobecné sestry s bakalářským vzděláním setkaly s aplikací výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Cíle této diplomové práce byly splněny. Pro výše uvedené cíle bylo stanoveno pět hypotéz. H1: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním jsou ochotny účastnit se výzkumů v ošetřovatelství. H2: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním umí definovat pojem Evidence Based Practice. H3: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním znají názvy databází, které mohou využívat k plánování ošetřovatelské péče založené na důkazech. H4: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním jsou ochotné podílet se na zapojení a aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. H5: Všeobecné sestry s bakalářským vzděláním se setkávají s aplikací výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Potvrzeny byly první, druhá a čtvrtá hypotéza. Třetí a pátá hypotéza potvrzeny nebyly. Přestože se problematika spojená s Evidence Based Practice v literatuře objevuje stále častěji, a od vysokoškolsky vzdělaných sester se očekává, že budou praxi založenou na důkazech aplikovat i v ošetřovatelské praxi, jsou stále všeobecné sestry, které nemají o této problematice mnoho informací. Ačkoli je mnoho vysokoškolsky vzdělaných všeobecných sester, které by se rády podílely na výzkumu a na aplikaci výsledků výzkumů do ošetřovatelské praxe. Na základě výsledků výzkumu byl připraven návrh kurzu celoživotního vzdělávání se zaměřením na aplikaci Evidence Based Practice do ošetřovatelské praxe. Dále mohou být výsledky využity na nemocničních seminářích a při výuce studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Vliv informovanosti na dodržování režimových opatření u pacientů s hlubokou žilní trombózou hospitalizovaných na interní JIP
HRSTKOVÁ, Pavla
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má vliv informovanost pacientů s hlubokou žilní trombózou, hospitalizovaných na interní JIP, na dodržování režimových opatření. Práce je rozdělena na část teoretickou a část zaměřenou na výzkum. Teoretická část je zaměřena na údaje o onemocnění hluboká žilní trombóza {--} anatomické údaje, patofyziologii, příčiny, klinické příznaky, vyšetřovací metody, komplikace a léčbu. Režimová opatření jsou nedílnou součástí léčby. Jejich dodržování má vliv nejen na zmírnění potíží, ale brání vzniku rozvoje komplikací, které mohou končit smrtí pacienta. Pacient s hlubokou žilní trombózou bývá hospitalizován na JIP interního oddělení. Součástí práce je popis tohoto oddělení a popis příjmu pacienta na tomto oddělení. Edukace, rozhovor a pozorování jsou nedílnou součástí práce sestry. Proto jsem popsala základy edukace, edukačního procesu, pozorování. Pro práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum byl prováděn na JIP interního oddělení v Českém Krumlově. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů, z nichž byl každý druhý edukován {\clq}qnadstandardním`` způsobem. U všech pacientů byl proveden úvodní rozhovor. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jestli pacient pochopil informace podané lékařem, zda ví o režimových opatřeních a jejich důvodech. Následně byla část pacientů {\clq}qnadstandardně`` edukována v průběhu celé hospitalizace. Pro tuto edukaci byl vytvořen edukační plán a informační brožura o onemocnění. Poté bylo prováděno pozorování všech 8 pacientů. Pozorování se dělilo na dvě části, byl vytvořen plán pro pozorování. V první části, zvané období imobilizace, byl prováděn záznam během prvních tří dní tohoto období. Tato část byla zaměřena na režimová opatření, která se týkala klidu pacienta na lůžku, hydratace, elevace postižené končetiny, přikládání studených obkladů a pohybové aktivity prováděné na lůžku. Druhé období, které se týkalo prvních tří dní, kdy již pacient směl opouštět lůžko, bylo sledováno, zda pacienti dodržují přikládání elastických obinadel před opuštěním lůžka, hydratace a pohybové aktivity dle doporučení lékaře. Cíl práce byl splněn. Výzkumná otázka byla směřována ke zjištění, zda má informovanost pacientů vliv na dodržování režimových opatření při onemocnění hluboká žilní trombóza. Výsledky dokázaly, že na dodržování režimových opatřená má značný vliv edukace pacientů. Tito pacienti se navíc vyptávají a zajímají o problematiku onemocnění. Na základě výsledků výzkumu byly stanoveny hypotézy pro další výzkum: H1: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou positivně ovlivňuje dodržování režimových opatření v období imobilizace. H2: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou zvyšuje jejich zájem o režimová opatření při propuštění do domácí péče. Výsledky výzkumu budou použity na odborném nemocničním semináři pro sestry. Na základě výzkumu vznikl edukační plán zaměřený na režimová opatření pacientů s hlubokou žilní trombózou a informační brožura pro pacienty. Tato brožura byla upravena a začala se používat při edukaci pacientů s hlubokou žilní trombózou.
|
host ::
RSS.