|
|
Porovnání automobilového a traktorového zemědělského dopravního systému s výměnnými nástavbami v podniku zemědělské prvovýroby
HRACH, Milan
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním automobilového a traktorového dopravního systému s výměnnými nástavbami a jejich využití v podniku zemědělské prvovýroby z hlediska technických parametrů, rozboru využití jednotlivých nástaveb, rozboru investičních a provozních nákladů a porovnáním obou systémů na základě zjištěných parametrů. Porovnáván byl nákladní automobil Tatra Phoenix 158 s nástavbami pro převoz sypkých a objemných materiálů, rozmetadla chlévské mrvy a nástavby určené pro přepravu těžkých materiálů s traktorovým dopravním systémem John Deere 8320 a tandemového návěsu Fliegl s kejdovací a vyhrnovací nástavbou ASW 268 v Zemědělském družstvu Čížová. Při výkonnostním porovnání obou systémů při odvozu senáže bylo dosaženo nejvyšší hmotnostní výkonnosti u traktorového dopravního systému a to 14,39 t.h-1, což je v porovnání s automobilovým systémem o 5,94 t.h-1 méně. Naopak při porovnání spotřeby pohonných hmot na ujetou vzdálenost, přepravenou hmotnost a cyklus byla zaznamenána nejnižší spotřeba u nákladního automobilu Tatra. Ekonomické porovnání ukázalo, že nákladní automobil Tatra Phoenix 158 má nižší náklady na ujetou vzdálenost, přepravené množství nákladu a na tunokilometr oproti traktorovému dopravnímu systému. Náklady na ujetou vzdálenost činí 90,24 Kč.km-1, což je v porovnání s traktorovým systémem o 100 Kč.km-1 nižší. Hodnota nákladů na přepravené množství nákladu se u nákladního automobilu pohybuje na 92,10 Kč.t-1. Ve srovnání s traktorovým systémem je tato hodnota nižší o 24,83 Kč.t-1. Nejnižší rozdíl nákladů byl zaznamenám při hodnocení nákladů na tunokilometr, kde nákladní automobil Tatra dosáhl nákladů 9,42 Kč.tkm-1, což je ve srovnání s traktorovým dopravním systémem nižší o 3,28 Kč.tkm-1.
|
|
|
Hodnocení sklízecích mlátiček s odlišným mlátícím ústrojím při sklizni obilovin a řepky ozimé v podniku zemědělské prvovýroby.
HRACH, Milan
Cílem této práce bylo porovnat činnost a kvalitu práce sklízecích mlátiček s odlišným mláticím ústrojím při sklizni obilovin a ozimé řepky v podniku zemědělské prvovýroby. Práce byla zaměřena na velikost sklizňových ztrát, kvalitu drcení a rozmetání posklizňových zbytků, vliv vlhkosti sklízené plodiny na velikost ztrát kvalitu drcení a rozmetání posklizňových zbytků, průchodnosti sklízecí mlátičky, rozboru výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. Práce je doplněna o základní charakteristiku zemědělských provozů, základní charakteristiku vlastníků strojů a jednoduchým rozborem provozních a investičních nákladů. I Když sklízecí mlátičky nepracovaly na stejném pozemku, bylo prováděno měření v co možná nejshodnějších sklizňových podmínkách, co se týče počasí, terénu apod. Výsledků je patrné, že téměř ve všech výsledcích dosáhla nejlepších výsledků sklízecí mlátička s konvenčním mláticím ústrojím Claas Lexion 580. Výjimkou byla pouze průchodnost při sklizni ozimé řepky, kterou měl stroj John Deere S 690 s axiálním výmlatem o 1,23 kg.ha-1 vyšší než Claas Lexion 580. Spotřeba pohonných hmot byla nejnižší při sklizni ozimé pšenice s odkládáním slámy na řádek u stroje Claas Lexion 670 s hodnotou 11,0 l.ha-1. Při drcení slámy bylo dosaženo průměrných hodnot u všech mlátiček. Nejhorší drcení a rozhoz slámy prokázala sklízecí mlátička John Deere S 690, kde nedocházelo k rozmetání posklizňových zbytků po celé šířce záběru. Všechny stroje splnily agrotechnické požadavky pro sklízecí mlátičky z hlediska ztrát od 1,5 % při přímé sklizni, výkonnosti, průchodnosti, kvalitě rozhozu řezanky, kvalitě drcení posklizňových zbytků a pracovní rychlosti. Výsledky této práce mě přesvědčují doporučit sklízecí mlátičku Claas Lexion 580 především pro větší zemědělské podniky a pro podniky služeb s minimální výkonností 1 340 ha.rok-1. Pro menší podniky nebo podniky s vyšší strukturou živočišné výroby bych zvolil mlátičku s vytřasadlovým separačním ústrojím a to Claas Lexion 670. Sklízecí mlátičku John Deere S 690 bych naopak doporučil spíše pro podniky služeb a velké podniky zabývající se pěstováním kukuřice na zrno s minimální plošnou výkonností 1 440 ha.rok-1. U obou strojů bych volil žací adaptér o záběru 9 metrů.
|
host ::
RSS.