|
|
Ošetřovatelská péče v primární pediatrické péči
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Péče o dítě je jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů, které ovlivňují zdraví celé populace. Na komplexní péči o dítě se podílí řada společenských struktur. Nezastupitelné místo má rodina. Avšak v rámci zdravotnictví představuje základní článek v péči o dítě pediatrie, obor zabývající se vyvíjejícím se jedincem. Největší objem zdravotních služeb představuje ambulantní primární péče, tedy péče praktického lékaře pro děti a dorost ve spolupráci s dětskou sestrou. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii, ošetřuje zdravé a nemocné děti a ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Našim hlavním cílem bylo zjistit, jaká je náplň a obsah ošetřovatelské péče poskytované dětskou sestrou v primární pediatrické péči. Mimo jiné nás také zajímalo personální zabezpečení ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a v neposlední řadě i to, jakým způsobem se sestry nadále vzdělávají. V návaznosti na stanovené cíle jsme si položili pět výzkumných otázek. Potřebná data pro zpracování empirické části této diplomové práce jsme získali prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo analyzováno 15 rozhovorů s respondentkami z Jihočeského kraje. Ze získaných dat z výzkumného šetření jsme mohli zodpovědět výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dominantními činnostmi práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou preventivní prohlídky, očkování, edukace, vedení dokumentace a zabezpečování dobrého chodu ordinace. Dále jsme zjistili, že sestry nemají ošetřovatelskou dokumentaci, většina sester nevykonává návštěvní službu v domácnosti pacientů a nedoporučují očkování proti rotavirovým infekcím. Pediatrii i pediatrické ošetřovatelství hodnotí jako kvalitní, ve srovnání se světem jako na výborné úrovni. Avšak co se jim nelíbí, je současné vzdělávání sester. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů, mimo jiné i široké veřejnosti jako jakýsi nástin pracovní náplně sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
|
|
|
Využití koncepčního modelu Callisty Royové při hodnocení potřeb v generaci 50+
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Koncepční modely v ošetřovatelské péči poskytují zdravotníkům ucelený filozoficko-teoretický rámec pro poskytování péče zdravým i nemocným jedincům. Mimo jiné také přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny, přinášejí společný jazyk, možnost, jak zefektivnit komunikaci, zkvalitnit poskytovanou péči, jsou nástrojem pro hodnocení výsledků intervencí a v neposlední řadě jsou oporou pro vzdělávání a rozvoj praxe. Model Callisty Royové vznikající již v 70. letech 20. století, nazývaný jako Adaptační model, chápe člověka jako holistickou bytost, jež je v neustálé interakci s vnitřním a vnějším prostředím. Cílem ošetřovatelství dle modelu Royové je ovlivňování zdraví jedinců ve zdraví, ale i v nemoci, a dosažení jejich efektivního adaptivního chování. Naším cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v klinické a komunitní praxi u generace 50+ s využitím Adaptačního modelu Callisty Royové. V návaznosti na stanovený cíl bylo vytvořeno šest hypotéz. K získání potřebných dat ke zpracování výzkumné části této práce bylo využito kvantitativního šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Z výsledků výzkumného šetření bylo možné potvrdit pět ze šesti stanovených hypotéz. Bylo prokázáno, že s přibývajícím věkem dochází u lidí ve věku 50+ k závažným změnám u 26 hodnocených změn. Avšak nebylo potvrzeno, že životní změny u generace 50+ jsou přímo závislé na pohlaví, neboť nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi všemi testovanými změnami a pohlavím. Dále platí, že s přibývajícím věkem významně roste podíl těch, kteří hodnotí postoj ke změnám jako negativní. Také bylo zjištěno, že postoj mužů ke změnám je ve významně větší míře pozitivní než postoj žen. S přibývajícím věkem se respondenti přizpůsobují změnám ve svém životě se stále většími potížemi. Ale muži významně častěji uvádí, že jsou schopni přizpůsobovat se změnám bez potíží, kdežto ženy významně častěji potíže uvádí. Doporučením pro praxi je používání Adaptačního modelu Callisty Royové nejen při hodnocení potřeb u generace 50+, zejména pak využití modifikované ošetřovatelské anamnézy v praxi, která napomáhá komplexnímu posouzení pacienta/klienta. Mimo jiné práce přináší podněty pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
I přes veškeré úspěchy a pokroky současné vědy a praxe jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, v České republice nevyjímaje. Dále jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice jednou z nejčastějších příčin morbidity dospělých jedinců, mimo to se také onemocnění srdce a cév nachází na třetím místě příčin invalidity. Jelikož jsou kardiovaskulární onemocnění velice širokým a obsáhlým tématem, není v možnostech této bakalářské práce zahrnout všechna onemocnění srdce a cév. Proto jsme se v této práci zaměřili pouze na některá onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění jsme vybrali aterosklerózu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční a arytmii. Dále jsme se věnovali vyšetřovacím metodám v kardiologii a angiologii, prevenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, rolím sester a vztahu sestra-pacient. Pro tuto bakalářskou práci jsme stanovili 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Cíl druhý spočíval ve zmapování, jak se sestry podílí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Cílem třetím, posledním, bylo zjistit, jak pacienti s kardiovaskulárním onemocněním dodržují preventivní opatření. K získání potřebných dat ke zpracování empirické části této bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty. Výzkumný soubor byl složen ze dvou částí. První část tvořilo 8 všeobecných sester pracujících u praktických lékařů pro dospělé či na interních ambulancích v rámci Jihočeského kraje. Druhou část tvořilo též osm respondentů, pacientů, kteří se léčí pro kardiovaskulární onemocnění. Pacienti pocházeli z Vysočiny a Jihočeského kraje. Analýzou získaných dat z kvalitativního výzkumu vzniklo 6 kategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Kategorie Důležitost sekundární prevence, Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, Role sestry v sekundární prevenci, Edukace jako sekundární prevence, Dodržování preventivních opatření a Hodnocení preventivní péče. Též na straně pacientů vzniklo 6 kategorií. Kategorie Změna životního stylu, Preventivní opatření, Přístup sestry k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, Motivace, Návštěva dalších specialistů, Hodnocení sestry. Našim cílem bylo zaměřit se na kardiovaskulární onemocnění, na sekundární prevenci, prostudovat ji, pohovořit na toto téma s vybranými respondenty, analyzovat získané informace a vytvořit informační brožurky pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním.
|
host ::
RSS.