|
|
Srovnání systému sociálního zabezpečení v České republice a na Slovensku, ve vztahu k osobám se zdravotním postižením
HORELICOVÁ, Lucie
Ve své diplomové práci na téma Srovnání systému sociálního zabezpečení v České republice a na Slovensku, ve vztahu k osobám se zdravotním postižením jsem se zaměřila na srovnání systémů sociálního zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku. Práce je koncipovaná jako teoretická a rozčleněna do šesti hlavních kapitol. Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: ,,Popsat systém sociálního zabezpečení osob se zdravotním postižením v ČR a na Slovensku" a ,,Identifikovat rozdíly v systémech sociálního zabezpečení osob se zdravotním postižením v ČR a na Slovensku". Z výzkumných metod byly využity zejména studium a analýza dokumentů a následně komparace získaných informací. V kapitole zaměřené na sociální zabezpečení v ČR a na Slovensku v letech 1945 1992 jsem se zaměřila zejména na postupný státní paternalismus v oblasti sociálního zabezpečení a pasivní postavení občanů v tomto systému. V souvislosti s mým tématem bylo také důležité zjištění, že socialistický systém sociálního zabezpečení neřešil situaci chudých, nezaměstnaných a zejména pak osob se zdravotním postižením. V závěru této kapitoly jsem se zabývala sociální reformou po roce 1989, která znamenala jednak navrácení zodpovědnosti za vlastní život občanům a také definování a návrhy řešení v socialismu neexistujících sociálních situací. Zajímavé pro mě bylo také zjištění, že právě názorové rozdíly na průběh transformace ekonomiky a sociální reformy mohly být jedním z důvodů, který přispěl k rozpadu Československé federace. Ve třetí a čtvrté kapitole byly popsány systémy sociálního zabezpečení pro OZP v ČR a na Slovensku. V každé z těchto kapitol byly nejprve popsány podmínky nároku na invalidní důchod, způsob posuzování invalidity, způsob výpočtu, výše důchodu apod. Dále byly popsány jednotlivé peněžité příspěvky pro osoby se zdravotním postižením v ČR a na Slovensku, včetně průkazů pro OZP a nakonec také sociální služby pro OZP, jejich druhy, formy, poskytovatelé, financování, hodnocení kvality apod. V páté kapitole a podkapitolách jsem se věnovala komparaci invalidních důchodů, peněžitých příspěvků a sociálních služeb v obou zemích. Při komparaci jsem vycházela z údajů v kapitolách 3 a 4 popisujících oba systémy sociálního zabezpečení pro OZP, z názoru odborníků a vlastních zkušeností. V závěru 5. kapitoly jsem pak zdůraznila hlavní problémy obou systémů a navrhla jejich řešení. Šestá kapitola shrnuje konečné výsledky komparace.
|
|
|
Generační rozdíly v přístupu k sociálně politickým principům
HORELICOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci se zabývám rozdíly v preferenci principů sociální politiky mezi generací 20-25letých a 40-45letých, mírou a způsobem participace zástupců těchto generací na veřejném ţivotě a zastoupením liberálních hodnot v současné společnosti. Svou prací chci poukázat na to, jak se za posledních více neţ dvacet let posunuly hodnoty české společnosti. Teoretické část je zaměřena na charakteristiku základních principů sociální politiky, definici hodnot a determinanty utváření hodnotových orientací a postojů. Cílem mé práce je identifikovat konkrétní sociálněpolitické principy, které jsou uznávány jednotlivými generacemi. Zjištění generačních rozdílů v zapojování do veřejného ţivota pak bylo stanoveno jako dílčí cíl. Generace 20-25 se v rámci sociální politiky přiklání k principu sociální solidarity, sociální spravedlnosti, subsidiarity a sociální participace. Generace 40-45 preferuje princip sociální solidarity, sociální spravedlnosti a sociální participace. V zapojení do veřejného ţivota nebyly shledány markantnější rozdíly. Nejzásadnější odlišností je forma a četnost poskytování dobrovolnické pomoci. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza říká, ţe preference liberálních hodnot je vyšší u současné generace 20-25letých neţ u generace předchozí. Druhá hypotéza předpokládá, ţe zapojení do veřejného ţivota je u současné generace 20-25letých spíše v podobě fyzické aktivity neţ v podobě finanční participace. Výsledky výzkumu první hypotézu nepotvrdily. Hodnoty generace 20-25letých se zásadně neliší od hodnot generace předcházející. Naproti tomu druhá hypotéza se potvrdila. U generace 20-25 převaţuje aktivní účast na veřejném ţivotě. Data byla získávána s vyuţitím kvantitativního šetření, prostřednictvím metodoy dotazování, dotazníkovou technikou.Výzkumný soubor čítal 156 respondentů zastupujících generaci 20-25 letých a 102 respondentů z generace předcházející. Výsledky mé práce mohou slouţit jako studijní materiál pro výuku sociální politiky a politologie, nebo jako zdroj informací ohledně participace občanů pro obce a neziskové organizace.
|
host ::
RSS.