|
|
Školní sociální pracovník - postoje pedagogických pracovníků základních škol
HODKOVÁ, Eva
V této bakalářské práci se zabývám tématem školní sociální práce a jejím cílem bylo zjistit postoj pedagogů základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Dílčím cílem pak bylo zjistit názor pedagogů na to, zda by funkce školního sociálního pracovníka měla pozitivní dopad na fungování školy a její zdravé sociální klima. Školní sociální práce a školní sociální pracovník jsou v českém prostředí zatím málo známými pojmy. V praxi nejsou zavedeny a legislativně ukotveny. Ojediněle se vyskytuje obdobná pozice na některých základních školách spíš komunitního typu. V posledních letech se o zavedení školního sociálního pracovníka do škol mluví častěji, zatím však pouze v akademické rovině. V teoretické části bakalářské práce jsme se proto věnovala zmapování školní sociální práce ve světe, kde již řadu let školní sociální pracovníci na školách pracují. Nejdelší historii v této oblasti má USA, proto jsem velkou část první kapitoly věnovala právě historii a také současnosti americké školní sociální práce. Počátky sociální práce v USA se datují do roku 1877 s přijetím zákona o dětské práci a později se zákonem o povinné školní docházce. Tehdejší hlavní činností pracovníků byl dohled nad školní docházkou. Později po oficiálním zavedení sociální práce do škol se jejich pravomoc rozšiřovala. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje podle americké Asociace školních sociálních pracovníků tři základní okruhy služeb: služby studentům, služby rodině a rodičům a služby personálu školy. Kromě USA se školní sociální práce vyvíjela taky v Evropě. V další části první kapitoly se věnuji stručně Anglii a Německu a Slovensku. Na Slovensku je historie školní sociální práce nejkratší, ale vzhledem k naší společné historii a podobného vzdělávacího systému asi pro sbírání zkušeností nejzajímavější. V druhé kapitole teoretické části se zabývám popisem českého vzdělávacího systému a analýzou současného stavu na základních školách. Nastiňuji také vývoj poradenských služeb, vznik nových pracovních pozic jako je metodik prevence, výchovný poradce. V této kapitole jsem se snažila také popsat konkrétní aktivity MŠMT, které vedou formou národních projektů částečně hrazených z ESF k zvýšení výchovné a preventivní funkci školy, k rozvoji poradenských služeb a zvyšování odborností a kompetencí pedagogických pracovníků. V praktické části práce jsem měla zjišťovat názor pedagogických pracovníků na zřízení nové pracovní pozice školního sociálního pracovníka. Pro výzkum jsem použila strategii kvalitativního výzkumu a metodu polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili pedagogové základních škol z Kraje Vysočina. Celkem se mi povedlo uskutečnit rozhovory s 21 respondenty. Při vyhodnocování rozhovorů jsem použila metodu vytváření trsů. Výsledky výzkumu naznačují, že školní sociální pracovník by byl vítaným členem týmu, ale už není zcela jednoznačné, zda je v současné době potřebný. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v době zavádění "Společného vzdělávání" do škol, učitelé vnímali potřebnost jiných profesí. Na dílčí otázku práce by se však dalo odpovědět, že pokud by byl na škole školní sociální pracovník, tak by jeho práce měla pozitivní dopad na celkové klima školy.
|
host ::
RSS.