Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u dětí ve věkové kategorii sedm až dvanáct let
HLAVATÝ, Miroslav
Cílem diplomové práce je posoudit skladbu jídelního lístku na vybrané základní škole v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích pro děti ve věkové kategorii sedm až dvanáct let z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení probíhalo ve druhé, čtvrté a šesté třídě. Výzkumu formou testu stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit se zúčastnilo 64 probandů (chlapci a dívky). Práce se zabývá: -Nutrič í kvalitou školních obědů; -Měřením hmotnosti a výšky dětí vybraných tří tříd na začátku a konci zkoumaného období, stanovení BMI, a vyhodnocení změn; -Stanovením průměrného finančního nákladu na přípravu oběda; -Posouzením pestrosti stravy a frekvencí pokrmů v měsíci -Plněním potravinového koše; -Měřením hmotností jednotlivých komponent oběda; -Nutričním testem, který se zabýval posouzením stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit dětí ve věku 7 ? 12 let; -Zjištění vývoje stravovacích změn u dětí v přechodu na druhý stupeň základní školy; -Zpracováním hypotéz, které se zaměřují na pitný režim, BMI a pohybovou aktivitu. Procentní hodnoty jednotlivých živin, získané z obědů, představují podíl na doporučeném denním příjmu pro celý den. Příjem energie splňující optimální část příjmu 35 % doporučené denní dávky byl docílen pouze u dívek čtvrté třídy. Ostatní kategorie chlapců a dívek se odchylovaly o 5 - 9 %. Bílkoviny byly u druhé a čtvrté třídy splněny nadlimitně, v šesté třídě dosahoval 79,65 - 82% doporučeného denního příjmu. Příjem tuků byl splňoval optimum 30 - 35 %. Podíl sacharidů byl po celu dobu sledován na nízké hranici 19 - 24,69 %. Vláknina se na přijatelné hranici 29 - 37,41 %. Z makroprvků byl vápník hrazen jen z malé části v rozmezí od 15,8 - 18,46 %, čili příjem je nedostatečný. Příjem hořčíku byl splněn z 41,86 - 59,1 %. Draslík dosahoval průměrně 53,6 - 59,66 %. Z mikroprvků bylo železo hrazeno z 42,37 - 48,91 %, zinek z 41,15 - 52,91 %, selen 59,1 - 175,21 %. Vitamin A dosáhl 60,78 - 89,23 %, vitamin E 38,66 - 55,1 % a vitamin C 58,81 - 66,0 %. Vitamin B6 byl hrazen z 38,58 ? 47,83 % Vitamin B6 a B12 byl za celé sledované období doplněn nadstandardně. Měřením hmotnosti a výšky v kombinaci s věkem a následným zpracováním BMI bylo zjištěno, že ve druhé třídě jedna dívka trpí nadváhou, jedna dívka a jeden chlapec obezitou. Ve čtvrté třídě jsou zkoumaní žáci v optimu. V šesté třídě trpí dvě žákyně a čtyři žáci nadváhou. V procentním vyjádření je podle mého výzkumu ve věku dětí 7-12 let 3,2 % obézních a 9,15 % s nadváhou. Průměrný náklad na přípravu oběda dosáhl 42 Kč. Frekvence jídel je nedostačující pro luštěniny a ryby. Podíl ovoce je splněn, zelenina je nedostačující. Malý je také podíl sladkých a bezmasých jídel a mléka. Naopak nadměrná je četnost jídel z kuřecího a vepřového masa. Polévky podle návrhu ministerstva zdravotnictví drožďová a luštěninová jsou splněny optimálně.Kontrolou plnění potravinového koše dle vyhlášky 107/2005 byly zjištěny průměrné hodnoty za celé sledované období pro maso 92,9 %, ryby 69,4 %, mléko 54,8 % a mléčné výrobky 72,9 %. Tu y jsou splněny z 69,3 %, cukry z 46 %, zelenina 59,9%, ovoce 124 %, brambory 87,4 % a luštěniny z 54,4 %.

Viz též: podobná jména autorů
7 Hlavatý, Martin
4 Hlavatý, Matej
8 Hlavatý, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.