|
|
Maltézská fara v Horažďovicích (1251 - 1850)
HESOUNOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá vývojem fary v Horažďovicích v letech 1251 {--} 1850. Jednalo se o inkorporovanou faru řádu maltézských rytířů, které dosud nebyl věnován přílišný badatelský zájem. Předkládaná práce se na základě archivních pramenů pokouší nejen o sestavení chronologického vývoje a změn na faře ve sledovaném období, ale také o náhled do postavení inkorporovaných far v rámci arcidiecézí či diecézí. Práce je rozdělena do devíti kapitol. Po úvodu s vymezením badatelského záměru a kritikou použitých pramenů a literatury je zařazena stručná kapitola o johanitech, jejich dějinách a hierarchii ve světě i v české provincii. V následujících čtyřech kapitolách, které jsou jádrem celé práce, je podán šestisetletý vývoj horažďovické fary. Další část je věnována farářům, farnímu kostelu sv. Petra a Pavla a jeho záduší. Další kapitola pojednává o postavení řádových far v pražské arcidiecézi a budějovické diecézi, které je dokládáno na příkladu horažďovické maltézské fary. Klíčové poznatky archivního výzkumu shrnuje závěr, na který navazují seznam použitých zkratek, seznam pramenů a literatury a přílohy.
|
|
|
Urbář fary Horažďovice z roku 1773
HESOUNOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce analyzuje dvě knihy urbářů fary v Horažďovicích z r. 1773 a obsahuje také jejich edici. Fara v Horažďovicích a některé okolní vesnice patřily k panství řádu maltézských rytířů, kteří sídlili ve Strakonicích. Urbáře obsahují soupisy povinností vůči faře a řádu, které museli vykonávat poddaní ve vesnicích Babín, Veřechov, Krejnice a Kejnice. Podkladem pro tuto práci byly především urbáře uložené ve Státním oblastním archivu v Třeboni a literatura týkající se vývoje církevní správy, dějin Horažďovicka a řádu johanitů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní část vymezuje téma a badatelský záměr práce a vyjadřuje se k použitým pramenům a literatuře. Druhá kapitola přináší obecné informace o farách a farní organizaci v 18. století. Třetí kapitola se zaměřuje na faru v Horažďovicích a objasňuje její vývoj, hospodaření a připojené vesnice. Ve čtvrté kapitole jsou urbáře podrobeny diplomatické analýze ? zkoumalo se jejich písmo a písaři, psací látka, jazyk, čas, místo a důvod vzniku. Další kapitola se věnuje obsahu obou knih a přináší rozbor poddanských povinností. Obyvatelé vesnic jsou rozděleni podle majetku do tří skupin, které jsou blíže charakterizovány. Kapitola obsahuje i přehled celkových částek, které poddaní platili maltézským rytířům a faře. Poslední kapitola přináší závěrečné shrnutí celé práce. Za závěr jsou řazeny seznamy použitých zkratek, pramenů a literatury a příloh. Nejobsáhlejší částí příloh je vlastní edice obou urbářů. Pro lepší představu o písmu a celkovém vzhledu urbářů je připojena fotodokumentace některých listů.
|
host ::
RSS.