|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
|
Role sestry v edukačním procesu u pacientů s hypertenzí.
HEJNOVÁ, Iveta
Předkládaná bakalářská práce na téma " Role sestry v edukačním procesu u pacientů s onemocněním hypertenze " se zabývá problematikou vysokého krevního tlaku s aspektem na vzdělávání pacientů ze strany sestry, což je v současné době velice aktuální téma. Práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsme se zaměřili na to, co je o problematice vysokého krevního tlaku, nefarmakologické léčbě a edukační činnosti známé v odborné literatuře. Věnujeme se charakteristice onemocnění hypertenze, metodám měření krevního tlaku v ošetřovatelské péči, rizikovým faktorům, příznakům, léčbě onemocnění, komplikacím a ošetřovatelské péči o hypertonika. Dále se zabýváme ošetřovatelským modelem dle Hendersonové, jenž je aplikován v oboru kardiologie. Také zmiňujeme Centrum prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích, které se zaměřuje civilizačními chorobami a věnuje se pacientům s těmito onemocněními. Druhá část se věnuje empirickému šetření, jeho průběhu a výsledkům výzkumného šetření, které bylo realizováno v průběhu roku 2015 až 2016. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo odkrývání jevů v oblasti edukace pacientů s diagnózou hypertenze v oblasti změny životního stylu. Výzkumné šetření proběhlo v nemocničním zařízení a ambulancích praktického lékaře v Jihočeském kraji. Po stanovení hlavního cíle jsme určili cíl intelektuální, praktický a personální. Na základě určených cílů jsme vytvořili pět výzkumných otázek, které se staly základem dalších otázek rozhovoru s respondenty. K realizaci výzkumného šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor, jehož součástí byly základní a doplňující otázky. Doplňující otázky byly pokládány v případě potřeby v průběhu rozhovoru s respondenty. Výzkumný soubor zahrnuje dvě skupiny respondentů. První skupinu tvořily sestry ze dvou pracovišť - z kardiologického oddělení a z ambulancí praktického lékaře. Druhou skupinu tvořili pacienti s diagnostikovanou hypertenzí z kardiologického oddělení a ambulance praktického lékaře. Původně mělo výzkumné šetření pokračovat v kardiologické ambulanci, ale na doporučení hlavní sestry bylo od tohoto záměru odstoupeno. Přesto, že výzkumné šetření v kardiologické ambulanci nebylo uskutečněno, myslíme si, že celkové výsledky šetření přináší důležité poznatky o zkoumaném jevu. Ve výzkumném šetření jsme se zaměřili na realizaci edukačního procesu z pohledu sestry i pacienta. Sestry přiznávají, že edukační proces ve většině případů neprobíhá. Důležitým faktorem, který z jejich pohledu tento proces ovlivňuje, je nedostatek času a malý zájem pacienta o tuto problematiku. Výzkumné šetření ukázalo, že ve většině případů našich respondentů edukační proces neproběhl. Dále bylo zjištěno, že sestry prokazují odborné kompetence o nefarmakologické léčbě u onemocnění hypertenze, které pacientům nepředávají nebo pouze v malé míře. Pacienti hodnotí edukační proces jako nedostatečný. Většina respondentů se domnívá, že informace o nefarmakologické léčbě by měl podávat lékař. Sestra by měla podle pacientů informace zopakovat a doplnit. Respondenti tedy neočekávali při diagnostice podání informací ze strany sestry. Někteří pacienti vidí jako jeden z důvodů časově omezený kontakt se sestrou. Domníváme se tedy, že jedním z možných řešení je snížit počet pacientů na jednu ošetřující sestru na kardiologickém oddělení. V ambulanci by bylo vhodné snížit počet pacientů na jednoho praktického lékaře, a tedy i ošetřující sestru. V současné době, kdy je ve zdravotnictví v ČR obecně nedostatek kvalifikovaného personálu je toto řešení prozatím nerealizovatelné. Časová nedostatečnost je podle nás jedním ze zásadních faktorů ovlivňující efektivní edukační proces. Věříme, že tato práce bude přínosem nejen pro budoucí profesní život autorky, ale také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Zároveň se otevírá prostor pro výzkumné šetření většího a podrobnějšího zkoumání vzhledem k zjištěným jevům.
|
host ::
RSS.