Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci
HAJS, David
Předkládaná diplomová práce Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci sleduje vývoj farních kronik pěti jednotek římskokatolické církevní správy v oblasti vikariátu České Budějovice-venkov. Primárním cílem je vyjma avizované komparace podrobit detailní analýze všech deset zmíněných knih z Bílé Hůrky, Chrášťan, Nákří, Rudolfova a Týna nad Vltavou ve sledovaném období. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje cíle práce a představuje použité prameny a literaturu. První úsek kompilativně shrnuje dějiny obcí, k nimž výše uvedené duchovní správy formálně příslušely. Druhý oddíl zevrubně reflektuje historii římskokatolické církevní správy v oblasti jižních Čech. Třetí část stručně objasňuje genezi a dosavadní evoluci farních kronik v rámci českých zemí. Vnější znaky včetně formálních náležitostí vybraných pamětních knih jsou předmětem čtvrté kapitoly předkládané práce. Předposlední část představuje vlastní jádro textu, neboť obšírně dokumentuje obsah pamětních záznamů jednotlivých autorů farních kronik. Šestý úsek nabízí rekapitulaci formálních a obsahových znaků sledovaných pamětních knih dle rozvětvené kategorizace rozličných kritérií a hledisek. Závěrečný oddíl shrnuje nabyté poznatky a prezentuje jejich využití pro případné budoucí badatelské účely. Na samém konci předkládané práce se nachází několik vybraných grafických příloh včetně tabulkových znázornění všech autorů sledovaných farních kronik.
Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920
HAJS, David
Bakalářská práce Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920 si klade za cíl zdokumentovat celkový vývoj dvou farních kronik zmíněné jihočeské farnosti v uvedeném období. Primárním záměrem je podrobit detailnímu zkoumání konkrétní způsoby vedení pamětních knih u jednotlivých autorů. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje vytyčené cíle práce a rovněž uvádí použité prameny a literární zdroje. Druhý oddíl reflektuje historii římovské obce i farnosti v rámci jedné společné kapitoly, neboť jsou světské a církevní dějiny v Římově kvůli vzájemným historickým vazbám prakticky neoddělitelné. Vnější kritika obou pramenů je předmětem třetího úseku předkládané práce, čtvrtá kapitola se následně zabývá tematickou kategorizací obsahu farních kronik. V pořadí pátá část představuje samotné jádro kvalifikační práce, jelikož blíže zkoumá jednotlivé autory pamětních knih a jejich kronikářskou činnost. Poslední kapitola shrnuje nabyté poznatky a představuje jejich možné využití pro další historické bádání. V samotném závěru práce je obsaženo několik obrazových příloh, jež slouží jako ukázka vybraných segmentů obou pamětních knih.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.