|
|
Statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
HAJÍČKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá tématem statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Problematika ochrany obyvatelstva se vyvíjí od 30. let dvacátého století až do současnosti.V současné době je ochrana obyvatelstva rozvíjena především prostřednictvím Koncepcí ochrany obyvatelstva, kdy nejnovější je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.Cílem této práce bylo srovnat informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Vzhledem k možné mimořádné události v podobě radiační havárie hraje informovanost obyvatelstva značnou roli.V teoretické části práce byla rozebrána ochrana obyvatelstva, právní normy a dokumenty, které se touto problematikou zabývají. Dále byla definována opatření týkající se ochrany obyvatelstva, která mají za úkol snížit vliv následků mimořádných událostí nebo krizových situací na zdraví a životy obyvatelstva, majetek a životní prostředí. V práci je zmíněno i havarijní plánování a popsány druhy havarijních plánů.Druhá polovina teoretické části práce se zabývala popisem vybraných statistických metod.Mezi základní metody deskriptivní statistiky patří formulace statistického šetření, škálování, měření a elementární statistické zpracování,které byly v práci rozebrány.V základních metodách matematické statistiky bylo popsáno neparametrické testování a parametrické testování, kde bylo vysvětleno dvojvýběrové parametrické testovaní se zaměřením na t-test a F-test.V poslední kapitole této části byly popsány metody vícerozměrné statistiky.Ve výzkumné části byly ke splnění cíle práce stanoveny následující hypotézy a dílčí hypotézy: H1 - Mezi zónou havarijního plánováni jaderné elektrárny Temelín a zónou havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany není statistický významný rozdíl. H11-Mezi muži JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H12-Mezi ženami JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H2 - Informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H21-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H22-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H23-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H24-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.Všechny vymezené hypotézy byly na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky ověřeny a přijaty.Výzkum proběhl na základě dotazníkového šetření v zónách havarijního plánování JE Temelín a JE Dukovany.V každé zóně vyplnilo dotazník obsahující 23 otázek 242 mužů a 270 žen.Veškerá data použitá ke zpracování výzkumu této práce mi byla zprostředkována v rámci projektu "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace" Bezpečnostní výzkum MV ČR (VG20132015122) řešený na Katedře radiologie,toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR.Výsledky výzkumu ukázaly,že průměrná informovanost obyvatel žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren nedosahuje ani 50 % a znalosti obyvatel o případné mimořádné události tedy nejsou příliš uspokojivé.Vzhledem k možnostem,které dnešní doba nabízí,ať už se jedná o přístup na internet či různé exkurze v jaderné elektrárně,by bylo žádoucí zlepšit informovanost obyvatel v této problematice.Obyvatelé žijící v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren by mohli být připravení na nestandardní situace nadprůměrně, nikoliv jen v podobě Gaussovy křivky.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s otravami oxidem uhelnatým
HAJÍČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem přednemocniční neodkladné péče o pacienty s otravami oxidem uhelnatým. Tato problematika je známá už řadu let, ale až v poslední době se začala více objevovat v médiích. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn, který není smysly rozpoznatelný. Vzniká jako vedlejší produkt nedokonalého spalování uhlíkatých látek. Po jeho inhalaci dochází k výraznému narušení dodávky kyslíku do tkání. Závažnost těchto projevů závisí na intenzitě otravy. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku ošetřování klienta s podezřením na otravu oxidem uhelnatým z pohledu zdravotnické záchranné služby a ostatních složek integrovaného záchranného systému. Dále jsem prověřovala znalosti laické veřejnosti v souvislosti s otravami oxidem uhelnatým. Výzkum probíhal formou polořízených rozhovorů se zdravotnickými záchranáři a lékaři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Stejný postup výzkumu proběhl i u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo devět respondentů různého pohlaví, věku a délky praxe. Respondentům bylo položeno osm otázek, které zjišťovaly, s kolika případy týkající se otrav oxidem uhelnatým se ve své praxi setkali. Dále jaké nejčastější důvody vzniku intoxikace otravu způsobily a následně jaká péče byla u intoxikovaných poskytnuta. U laické veřejnosti byly znalosti zjišťovány technikou ankety. I tento výzkumný soubor tvořilo devět respondentů, kteří byli náhodně osloveni v prostorách školy, při cestování po městě, v obchodních centrech a při sportovních událostech. Mezi dotazovanými se nejčastěji objevili studenti, dále pak například zdravotní sestra nebo zástupce ředitele jedné firmy. Dotazovaní odpovídali na sedm předem předtištěných otázek. Smyslem těchto otázek bylo zjistit, jaké má alespoň malá část laické veřejnosti povědomí o otravách oxidem uhelnatým. Zda se s intoxikací oxidem uhelnatým někdy setkali, jak by se v této situaci zachovali a jakým způsobem by případně poskytli první pomoc. V obou částech výzkumu jsou výsledky prezentovány v tabulkách z důvodu lepší přehlednosti. V rozhovorech se ukázalo, že co se týče výskytu intoxikace oxidu uhelnatého, nezáleží velmi na délce praxe, neboť i osoby pracující v oboru již delší dobu, nemají tak velký počet zásahů u otrav oxidem uhelnatým jako někteří jejich kolegové, kteří se v praxi pohybují jen pár let. Dále bylo zjištěno, že k nejvíce případům intoxikace oxidem uhelnatým došlo v souvislosti s karmou a následně pak při požárech. Zdravotní stav postižených se pohyboval od lehkých otrav až po velmi těžké otravy s následkem smrti. V závislosti na těchto stavech byla odborníky poskytnuta adekvátní přednemocniční péče, která byla následně dokončena v nemocničním zařízení. Ukázalo se, že ačkoliv většina respondentů nedokázala s jistotou říci, zda se počet otrav oxidem uhelnatým zvyšuje či snižuje, jejich odpovědi se ve většině případů shodují, že výskyt spíše klesá. Co se týče laické veřejnosti, jednalo se pouze o malou část respondentů a výsledky výzkumu tedy nemůžeme kvantifikovat. Tato část výzkumu ukázala, že i když se z dotazovaných nikdo s intoxikací oxidem uhelnatým nesetkal, ve většině případů respondenti věděli, jak se v případě otravy chovat a jakým způsobem poskytnout první pomoc. Nejčastějším zdrojem jejich informací o otravách oxidem uhelnatým a první pomoci byly znalosti získané během studia. Další podrobnosti týkající se výzkumu jsou podrobně rozepsány v diskuzi. Všeobecné povědomí lidí o otravách se díky vzdělání a médiím udržuje na slušné úrovni. Není radno však intoxikace podceňovat. Opakování je matka moudrosti, a proto je dobré neustále si znalosti prověřovat, aby v případě potřeby nebyl člověk zaskočen a věděl, jak se v dané situaci zachovat. Život máme jen jeden, a je zbytečné kvůli neznalosti riskovat.
|
host ::
RSS.