|
|
Změny systému důchodového pojištění v souvislosti s demografickým vývojem v České republice
HADAČOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou důchodového systému v souvislosti s demografickým vývojem v České republice. Popisuje důchodový systém od počátků jeho vývoje až do účinné právní úpravy, upravené zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Český důchodový systém je založen na dvou pilířích - na základním povinném systému důchodového pojištění, ve kterém je uplatňován princip sociální solidarity a jehož financování je průběžné, a dále na dobrovolném penzijním připojištění se státním příspěvkem, jež je pojato jako individuální spoření a založeno na kapitálovém financování. Finanční rovnováha průběžného financování, při kterém výdaje na dávky současných důchodců jsou bezprostředně hrazeny z příspěvků ekonomicky aktivních, v rozhodující míře závisí na poměru počtu důchodců a plátců příspěvků. Vzhledem k tomu, že nejvyšší podíl výdajů na důchodové pojištění tvoří výdaje na starobní důchody, je poměr počtu důchodců a plátců příspěvků předurčen především věkovým složením obyvatelstva. Vývoj věkové struktury obyvatelstva je v ČR, stejně jako ve všech vyspělých státech, poznamenán stárnutím obyvatelstva v důsledku stagnující nebo i snižující se fertility a prodlužování střední délky života. Z důchodového pojištění jsou pak poskytovány dávky odvozované z doby pojištění a dosahovaných výdělků. Jsou to důchod starobní, invalidní a důchody pozůstalostní. Cílem práce bylo nejen zmapovat současný stav problematiky, ale na základě rozhovorů se zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení definovat klady a zápory účinné právní úpravy důchodového pojištění, přičemž v úvahu byl brán demografický vývoj v České republice. Cílem bylo dále zjistit názor laické veřejnosti na fungování stávajícího systému a dát ho do kontextu s odpověďmi odborné veřejnosti. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů a dotazování. Jako techniky výzkumu sloužily sekundární analýza dat a polostandardizovaný rozhovor. Zkoumaný soubor tvořilo 11 vedoucích pracovníků důchodových oddělení okresních správ sociálního zabezpečení a 11 respondentů z řad laické veřejnosti. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že současné nastavení důchodového systému je považováno spíše za negativní. Změny, které je nutné provést, musí být komplexní a multisystémové, nezbytný je fungující trh práce a stabilní zázemí pro rodiny s dětmi. Nezbytná je také změna smýšlení občanů České republiky, kdy základem není spoléhat se na stát, ale stavět na zodpovědném přístupu ke svému životu a zajistit se vlastními prostředky na jakoukoliv sociální událost, nejen na ztrátu příjmu z důvodu stáří. Názory odborné a laické veřejnosti se ve více jak 80 % shodují. Na základě získaných informací by práce mohla být přínosným příspěvkem do diskuse o dalších legislativních změnách důchodového systému i s následným pozitivním dopadem při aplikaci v praxi.
|
|
|
Právní úprava státní sociální podpory a možnosti její změny
HADAČOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou státní sociální podpory, která upravuje dávky poskytované oprávněným osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení zčásti přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Práce popisuje historický vývoj sociálních dávek vyplácených státem, současnou právní úpravu zahrnující dávky, kterými jsou přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Dále informuje o charakteristikách zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na současnou úpravu životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dotýká se také způsobu financování státní sociální podpory a kontinuity českého systému státní sociální podpory s Evropskou unií. Cílem práce bylo nejen zmapovat současný stav problematiky, ale také zjistit názory zaměstnanců orgánů státní sociální podpory na platnou právní úpravu včetně případných návrhů na její možnou změnu a vytvořit srovnání změn v poskytování jednotlivých dávek v letech 2006, 2007 a 2008. K dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda analýzy dokumentů a dotazování. Jako techniky výzkumu sloužily sekundární analýza dat a polostandardizovaný rozhovor. Zkoumaný soubor tvořilo devět respondentů, majících zkušenosti v oblasti státní sociální podpory, zvolených metodou náhodného výběru z šesti různých krajů České republiky. Jednalo se o vedoucí pracovníky s dlouholetou praxí v daném systému. Z výzkumu vyplývá, že změny, které vstoupily v platnost 1.1.2008, se setkávají spíše s negativním hodnocením a s názorem, že český systém státní sociální podpory přispívá k růstu závislosti občanů na státu. Návrhy změn, formulované v této práci na základě výsledků výzkumu, by se měly týkat především přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a zpřísnění kontroly týkající se poskytování či využívání dávek. Na základě získaných informací a dosažených cílů by práce mohla být přínosným příspěvkem do diskuse o dalších legislativních změnách systému státní sociální podpory i s následným pozitivním dopadem při aplikaci v praxi.
|
host ::
RSS.