Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití procesu vysokotlaké hydrolýzy kyselinou sírovou při produkci bioplynu z pšeničné slámy
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Předkládaná práce posuzuje technologické a ekonomické využití vysokotlaké hydrolýzy pšeničné slámy kyselinou sírovou (H2SO4) pro produkci bioplynu. Teoretická část je zaměřena na strukturu lignocelulózové fytomasy, na technologie mechanické úpravy a na kyselou hydrolýzu. Experimentální část vychází z produkce neutralizovaného hydrolyzátu získaného užitím technologie vysokotlaké hydrolýzy při tlaku 1,5 MPa, retenčním čase 500 s a teplotě 190 °C. S pomocí vygenerovaných dat operačního serveru Linode Platform Manager splňuje pro danou oblast nejlepší kritéria polynomiální kubická funkce, která je s nejmenší chybou aproximována. Na základě získaných dat z Maple 14 jsou vypočítána ohniska lokálních extrémů, kde dochází k ověřování kumulativní produkce CH4 při anaerobní fermentaci (v termofilní oblasti při teplotě 51 °C) v návaznosti na sušinu a pH. Největší výnos produkce CH4 byl zjištěn při tlaku vysokotlakého hydrolyzéru 2,372 MPa, kde bylo dosaženo maximálních hodnot 190,0 m3. t-1sušiny fytomasy. Na základě optimalizace byl maximální výtěžek CH4 z biochemického hlediska zjištěn při sušině 8,57 % a pH 4,84. Z managerského hlediska, které bere v úvahu technologická omezení a finanční ukazatele jsem dospěla k názoru, že nejvhodnější podmínky pro produkci CH4 jsou při sušině 3,92 - 5,12 % a pH 3,2 - 5,1.
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.

Viz též: podobná jména autorů
1 Hůrková, Dana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.