Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníků Jihočeského kraje (Prachaticko)
HÁVOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je identifikace faktorů ovlivňujících spokojenost návštěvníků Prachaticka a posouzení souladu jejich představ s reálnými zkušenostmi. Vnímání kvantity a kvality primární a sekundární nabídky cestovního ruchu ve zvoleném regionu z hlediska poptávky a návrh opatření vedoucí ke zvýšení spokojenosti účastníků cestovního ruchu v jižních Čechách.
Možnosti primárního vzdělávání dětí s tělesným a kombinovaným postižením v Jihočeském kraji
PLAČKOVÁ HÁVOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou primárního vzdělávání dětí s tělesným a kombinovaným postižením v Jihočeském kraji. Hlavním cílem práce bylo zjistit aktuální stav primárního vzdělávání dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Já jsem prováděla výzkum na běžných mateřských a základních školách v rámci vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu. Na počátku bakalářské práce jsem stanovila pouze jednu výzkumnou otázku, ale na základě informací, které mi výzkum přinesl, jsem stanovila výzkumné otázky dvě: 1) Jaké jsou faktické možnosti primárního vzdělávání dětí s tělesným a kombinovaným postižením v jihočeském kraji? a 2) Jaký je stav připravenosti a kvalifikovanosti všech účastníků vzdělávacího procesu v rámci integrace? K dosažení těchto cílů byl uplatněn v mé bakalářské práci kvalitativní výzkum, z toho důvodu nejsou stanoveny žádné hypotézy. Sběr dat byl realizován prostřednictvím techniky standardizovaného rozhovoru s pedagogy, řediteli a s asistenty pedagoga. K provedení a vyhodnocení svého výzkumu jsem také využila metodu pozorování a techniku případové studie. Cílovou skupinu mého výzkumu vytvářeli děti a žáci od 5 do 10 let, kteří byli integrováni do tzv. hlavního vzdělávacího proudu. Jedná se o 3 chlapce a 2 dívky s tělesným a kombinovaným postižením. Rozhovory vycházely z předem připravených otázek, které byly přizpůsobeny dané skupině respondentů tak, aby zjišťovaly současnou situaci inkluzivního vzdělávání z různých pohledů účastníků tohoto procesu. Veškeré rozhovory byly anonymní a dobrovolné. Na počátku výzkumu jsem nejprve vytvořila spolu s rodiči integrovaného dítěte případové studie a nakonec vedla rozhovory se všemi účastníky vzdělávacího procesu (ředitel, pedagog, asistent pedagoga). Nejprve jsem kontaktovala speciálně pedagogické zařízení se specializací na tělesné postižení. Právě s tímto SPC jsem spolupracovala a navštívila jsem ho kvůli poskytnutí informací o integraci dětí do běžných mateřských a základních škol. Speciálně pedagogické centrum mi sice nemůže poskytnout osobní informace o dětech, ale mohla jsem alespoň nalézt konkrétní mateřskou či základní školu a následně ji kontaktovat. K obohacení svého výzkumu jsem také navštívila Krajský úřad v Českých Budějovicích, kde mi byly podány přesné statistiky dětí s tělesným a kombinovaným postižením, které jsou integrované v celém Jihočeském kraji v MŠ a ZŠ. Můj výzkum se zaměřil na pět MŠ a jednu ZŠ. Výzkum z každé školy obsahuje hloubkovou případovou studii integrovaného dítěte, standardizované rozhovory s řediteli, pedagogy, asistenty pedagoga a pozorování. Nejprve jsem kontaktovala ředitele škol, ve kterých je dítě integrováno. Poté, když výzkum schválil ředitel školy, kontaktoval on rodinu integrovaného dítěte, a pokud rodina souhlasila, dostala jsem kontakt přímo na ni. S rodinami jsem se sešla na předem domluveném místě, kde jsme sestavili hloubkovou případovou studii jejich dítěte. Během celého výzkumu jsem docházela osobně do MŠ a ZŠ tříd, kde jsem prováděla druhou techniku sběru dat, jíž je pozorování. Pozorování jsem realizovala v MŠ či ZŠ třídách v rámci vzdělávacího procesu. Jelikož jsem se snažila o dlouhodobé pozorování, navštívila jsem jmenované MŠ či ZŠ několikrát za týden.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.