|
|
Dwarf galaxies with active galactic nucleus
Adamcová, Barbora ; Svoboda, Jiří (vedoucí práce) ; Grossová, Romana (oponent)
Název práce: Trpasličí galaxie s aktivním galaktickým jádrem Autor: Barbora Adamcová Ústav: Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomical Institute of the Czech Academy of Sciences Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá hvězdotvornými trpasličími galaxiemi se zvý- šenou rentgenovou luminositou na základě odhadů vyplývajících z hvězdotvorby. Byl vytvořen vzorek trpasličích galaxií, které byly pozorované teleskopem SDSS v optickém světle a zároveň i observatoří ESA XMM-Newton v rentgenovém oboru. Porovnali jsme různé metody pro predikci rentgenové luminosity z hvězdotvorby a porovnali ji s pozoro- vanými hodnotami. Zkoumali jsme, zda přebytek rentgenového záření souvisí s nějakými fyzikálními vlastnostmi studovaných galaxií, jako je hvězdná populace, metalicita nebo specifická rychlost tvorby hvězd, nebo jestli může být připsán aktivnímu galaktickému jádru. Zpracovali jsme také první rentgenová pozorování 7 galaxií Blueberry, což jsou analogy galaxií s vysokým rudým posuvem. Zjistili jsme, že jejich rentgenová luminosita je nižší, než se očekávalo, pouze 1 zdroj má přebytek rentgenového záření, 1 zdroj byl detekován a u zbytku bylo možné pouze určit horní limity meření. Diskutujeme možné zdroje naměřeného přebytku rentgenového záření ve vzorku...
|
|
|
Přenos záření v protoplanetárních discích versus pozorování interferometrem ALMA
Janoška, Ondřej ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Grossová, Romana (oponent)
V této práci se zabýváme pozorovatelností struktur v protoplanetárních discích pří- strojem ALMA. Strukturami, které vytvářejí vnořené planety, bývají spirální ramena, prstence nebo mezery. Cílem je vypočítat syntetické obrazy takových disků. Za tímto účelem jsme naprogramovali program Faradit, kterým jsme dvourozměrnou hydrodyna- mickou simulaci protoplanetárního disku rozšířili do třetího, vertikálního směru. Zkoumali jsme pět různých případů: vertikálně izotermální disk, opticky tlustý disk, opticky tenký disk, disk s rozdělením velikostí prachových zrn a disk s viskózním ohřevem a vypařová- ním zrn. Ve všech jsme pomocí programu RADMC-3D vypočítali přenos záření a získali ideální obrazy pro šest různých vlnových délek. Nakonec jsme pomocí simulátoru interfe- rometrického pozorování (ALMA OST) posoudili, jak jsou struktury pozorovatelné. Ač- koli jsme v ideálních obrazech projevy přítomnosti planet o hmotnosti 3 M⊕ viděli, nejsou přístrojem ALMA pozorovatelné v kontinuu. Muselo by se jednat o pozdější vývojovou fázi, s otevřenou mezerou. 1
|
host ::
RSS.