|
|
Optimalizace chovu druhu Danio rerio (Hamilton, 1822)
Gottwald, Milan ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje experimentální metodu odchovu potěru dánia pruhovaného Danio rerio (Hamilton, 1822). Práce zjišťuje, která z metod odchovu potěru v přechodném období ontogenetického vývoje je nejlepší pro míru přežití a růst standardní délky zkoumaných jedinců.
Test byl proveden na dvou základních linií dánia pruhovaného a to divoké formy této ryby a linie Casper. Na začátku testu byly vytvořeny čtyři skupiny rozdělené podle krmného režimu. Kontrolní skupina byla krmena jednou denně peletovým krmivem GEMMA Micro 75 a jednou denně od desátého dne po oplození přikrmována naupliovými stádii žábronožky solné Artemia salina (Linnaeus, 1758). Druhá skupina byla krmena pouze jednou denně peletovým krmivem GEMMA Micro 75. Poslední dvě skupiny byly krmeny pětkrát denně slanovodními vířníky druhu Brachionus plicatilis (Müller, 1786), při čemž jedna pouze jimi a druhá byla ještě třikrát denně přikrmována naupliovými stádii žábronožky solné.
Pro každou skupinu byly vytvořeny čtyři reprezentativní nádrže o počátečním stavu třiceti ryb ve věku pěti dní po oplození.
Výsledky této metody ukázaly, že metody, které využívaly ke krmení vířníky, neměly statisticky významný dopad na míru přežití jedinců. V růstu se tato metoda projevila
se statisticky významným výsledkem ve skupině, kde se krmilo v kombinaci se žábronožkou solnou, kde se dosáhlo průměrné standardní velikosti juvenilních ryb 16,02 +/- 0,80 mm pro divokou formu a 17,39 +/- 0,81 mm pro linii Casper, oproti kontrolní skupině, která dosáhla hodnot standardní délky 11,63 +/- 0,64 mm pro divokou formu a 9,54 +/- 0,56 mm pro linii Casper.
Tato metoda odchovu má veliký potenciál a je tedy nutné dále tuto metodu rozvíjet a přizpůsobovat ji jednotlivým chovným zařízením.
|
host ::
RSS.