Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Quo vadis? Evidence on new firm-bank matching and firm performance following “sin” bank closures
Goncharenko, R. ; Mamonov, Mikhail ; Ongena, S. ; Popova, S. ; Turdyeva, N.
In this paper, we analyze how firms search for new lenders after a financial regulator forcibly closes their prior banks, and what happens to the firms’ performance during this transition period. In 2013, the Central Bank of Russia launched a large-scale bank closure policy and started detecting fraudulent (sin) banks and revoking their licenses. By 2020, two-thirds of all operating banks had been shuttered. We analyze this unique period in history using credit register data. First, we establish that before sin bank closures, there was no informational leakage and the borrowing firms remain unaffected. After the closures, there is a clear sorting pattern: poorly-performing firms rush to other (not-yet-detected) sin banks, while profitable firms transfer to financially solid banks. We find that the coupling of poorly-performing firms and not-yet-detected sin banks occurs more frequently when the two sin banks (the prior and the next lender) are commonly owned or when the local banking market is unconcentrated. Finally, we show that during the transition period (i.e., after the sin bank closures and before matching to new banks), poorly-performing firms shrink in size and experience a sharp decline in borrowings and market sales, whereas profitable firms strengthen in terms of employment, investment, and market sales. A potential mechanism involves credit risk underpricing by sin banks: we find that poorly-performing firms (especially commonly owned) received loans at lower interest rates than profitable firms prior to sin bank closures.
Macroeconomics with Financial Sector Risk Constraints
Matyska, Branka ; Matějka, Filip (vedoucí práce) ; Goncharenko, Roman (oponent) ; Curatola, Giuliano (oponent)
Makroekonomie s omezeními rizika finančního sektoru Tato práce využívá ekonomické teorie a empirických odhadů k vyhodnocení efektu makroprudenční a fiskální politiky. Kapitola 1 vyhodnocuje efektivnost makroprudenčních požadavků na kapitál založených na čtyřech tržních mírách rizika. Kapitola předkládá nová zjištění, že makroprudenční nástroje založené na významnosti a nadhodnocování extrémních ztrát jsou vhodné pro tvůrce politiky cílící na snížení pravděpodobnosti finanční krize. Výsledky naznačují, že nadhodnocení nejlepšího a nejhoršího možného výsledku může předcházet unáhleným výprodejům, zatímco nadhodnocování středně velkých ztrát vede ke zvýšení blahobytu finančního systému po šoku nejistoty. Tato kapitola osvětluje, jak nepřiznivá likvidita a náhlá nejistota vedou k odpovědím ve změně politiky a jak ovlivňují postoj bank k riziku a časovému a průřezovému rozměru systematického rizika. Kapitola 2 zkoumá makroekonomické implikace finanční regulace založené na Value­at­Risk a odvozuje optimální pojištění vkladů. Hlavní zjištění je, že optimální pojištění vkladů je citlivé na riziko, pokud jsou banky podřízeny kapitálovým požadavkům založeným na riziku. Kapitola 3 zkoumá dopad fiskálního stimulačního balíčku na dynamiku firem a trh práce v USA. Ukazuje se, že snížení zdanění korporátních příjmů...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.