|
|
Politika zaměstnanosti EU v kontextu použití nástrojů ESF v ČR
Golová, Denisa ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Ambicí předkládané diplomové práce je poskytnout komplexní pohled na tvorbu a realizaci cílů a priorit politiky zaměstnanosti Evropské unie. Autorka analyzuje tuto politiku ze tří pohledů- unijního, státního a regionálního. První kapitola pojednává prostřednictvím analýzy klíčových dokumentů a strategií politiky zaměstnanosti o historickém i aktuálním vývoji směrů politiky zaměstnanosti EU. Následující kapitola je zaměřena na implementaci takto definovaných priorit a cílů na úrovni členských států, se zaměřením na činnost Evropského sociálního fondu v České republice. Závěrečná kapitola pak na příkladu vzorového projektového záměru ukazuje konkrétní opatření pro podporu zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti vybrané cílové skupiny prostřednictvím klíčových aktivit projektu. Cílem této diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem se proměňovaly cíle politiky zaměstnanosti EU a s jakým úspěchem byly tyto priority implementovány do každodenní praxe politik členských států, a v neposlední řadě také jaký je současný stav realizace priorit vytyčeních ESF v ČR v kontextu stavu čerpání prostředků na relizaci dotačních projektů pro období 2007-2013.
|
|
|
Vztah české politiky k židům v období druhé republiky
Golová, Denisa ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá proměnami české politiky vůči židům v období transformace liberálně demokratické a především kulturně tolerantní první republiky v antisemitský autoritářský režim druhé republiky, jehož politické smýšlení přijalo za své rasové pojetí národa. Cílem je vytyčit proměny odehrávající se v rámci druhé republiky z několika úhlů pohledu. Prvním je pohled samotných židů na soužití s většinovým obyvatelstvem v Československu a posléze především v nově definovaném pomnichovském státě. Práce se v této části zabývá židovskými národními proudy- především sionisty a asimilanty, a objasňuje i specifické postavení německých židů v české společnosti. V následující kapitole je analyzován náhled politický, tedy změny odehrávající se uvnitř samotného státního aparátu. Na tomto místě je představen ideový koncept konzervativní krajní pravice, která se spolu s českými fašisty podílela na odklonu státní politiky od Masarykovi "humanitní demokracie" k autoritativnímu řádu a antiliberalismu druhé republiky. Ve svém pojetí postupně dospěla až k rasovému státu a biologickému antisemitismu. Třetím zkoumaným prvkem, jenž kompletuje celou situaci na pozadí formování druhé republiky a její protižidovské politiky, je pak optika, kterou dané dění sledovala a komentovala dobová média, a jaký obraz žida byl vytvářen v druhorepublikovém tisku. V závěrečné kapitole je věnován prostor krokům, které podnikaly profesní spolky vůči svým židovským členům v období rasových konkurenčně motivovaných čistek.
|
host ::
RSS.