Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií
Gkantzios Drápelová, Pavla ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Křest a návštěvu kněžny Olgy tedy není možné jednoznačně chápat jako součást christianizační politiky Konstantinopole. Většina autorů, z jejichž děl jsem při psaní této práce čerpala, umisťuje křest kněžny Olgy do Konstantinopole. Pokud tedy ke křtu opravdu došlo v centru byzantské říše, je možné jej chápat jako "pasivní" misii, tedy že úsilí vzešlo nikoli ze strany byzantského panovníka, ale z podnětu kyjevské kněžny. Byzanc pak misií a christianizace využívala pro své diplomatické zájmy, a proto je z byzantského pohledu křest kněžny Olgy možné vnímat spíše jako projev obratné zahraniční politiky. Není možné zcela s jistotou říci, zdali bylo cílem kněžny Olgy při její návštěvě v Konstantinopoli vyjednat zřízení samostatné církevní organizace anebo navázání úzkých politických vztahů, které by byly potvrzeny sňatkem byzantské princezny se Svjatoslavem, popřípadě obojí. V konečném důsledku však křest jako takový nepřinesl ve své podstatě Kyjevské Rusi žádný dlouhodobější výsledek. K šíření christianizace nedošlo a neexistují žádné zprávy o tom, že by vůbec byly projeveny nějaké snahy o pokřesťanšťování na území Kyjevské Rusi v této době. Křest kněžny Olgy, ať již k němu došlo v Kyjevu či Konstantinopoli, je spíše možné vnímat jako projev sílícího vlivu té části kyjevské elity, která již dříve přijala...
Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií
Gkantzios Drápelová, Pavla ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Křest a návštěvu kněžny Olgy tedy není možné jednoznačně chápat jako součást christianizační politiky Konstantinopole. Většina autorů, z jejichž děl jsem při psaní této práce čerpala, umisťuje křest kněžny Olgy do Konstantinopole. Pokud tedy ke křtu opravdu došlo v centru byzantské říše, je možné jej chápat jako "pasivní" misii, tedy že úsilí vzešlo nikoli ze strany byzantského panovníka, ale z podnětu kyjevské kněžny. Byzanc pak misií a christianizace využívala pro své diplomatické zájmy, a proto je z byzantského pohledu křest kněžny Olgy možné vnímat spíše jako projev obratné zahraniční politiky. Není možné zcela s jistotou říci, zdali bylo cílem kněžny Olgy při její návštěvě v Konstantinopoli vyjednat zřízení samostatné církevní organizace anebo navázání úzkých politických vztahů, které by byly potvrzeny sňatkem byzantské princezny se Svjatoslavem, popřípadě obojí. V konečném důsledku však křest jako takový nepřinesl ve své podstatě Kyjevské Rusi žádný dlouhodobější výsledek. K šíření christianizace nedošlo a neexistují žádné zprávy o tom, že by vůbec byly projeveny nějaké snahy o pokřesťanšťování na území Kyjevské Rusi v této době. Křest kněžny Olgy, ať již k němu došlo v Kyjevu či Konstantinopoli, je spíše možné vnímat jako projev sílícího vlivu té části kyjevské elity, která již dříve přijala...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.