|
|
Špinavá bomba a krizové řízení při jejím použití proti civilnímu obyvatelstvu
GUBRICKÝ, Václav
Práce je zaměřena na problematiku krizového řízení ve vazbě na případ teroristického útoku za použití špinavé bomby. Cílem práce je charakterizovat to, co se rozumí po pojmem {\clqq}špinavá bomba``, zhodnotit možné negativních důsledky takové události se zřetelem na ohrožení zdraví, příp. životů útokem dotčených obyvatel, na možné ekonomické dopady pro společnost a na připravenost systému krizového řízení v ČR v případě takového útoku v ČR. Na základě rešerše a analýzy platných právních norem, které se dotýkají problematiky krizového řízení, činnosti IZS při radiační mimořádné události, a studií IAEA, a dalších prací dotýkajících se problematiky teroristického útoku za použití radioaktivních látek, byla provedena teoretická simulace výbuchu špinavé bomby a následně byl proveden rozbor takové krizové situace. V práci je rozebrána aktuální typová činnost IZS při uskutečněném a ověřeném použití radiologické zbraně, je upozorněno na některé aspekty, které jsou předmětem souboru typových činností zpracovaných Výborem civilního nouzového plánování a GŘ HZS ČR, které mohou být slabými místy při reálném zásahu IZS po použití špinavé bomby. Jednou z hlavních otázek analyzovaných v této práci je připravenost a činnost Policie ČR v případě zásahu při radiační mimořádné události a promítnutí výsledků této analýzy do zmíněného souboru typových činností. Tento problém je vnímán z autorova pohledu, který je sám příslušníkem Policie ČR, jako zásadní v systému havarijní připravenosti Policie ČR a její reakce na reálné hrozby teroristického útoku {\clqq}špinavou`` bombou.
|
|
|
Porovnání radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu
GUBRICKÝ, Václav
Práce je zaměřena na problematiku radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu ve vztahu k záchranným a likvidačním pracím složek Integrovaného záchranného systému (IZS) České republiky. Cílem práce je specifikovat pojmy radiologické a chemické zbraně, zhodnotit možné negativní důsledky jejich použití s akcentem na ohrožení životů a zdraví obyvatel, zhodnocení ekonomických dopadů pro společnost a porovnání činností IZS při prvotním zásahu po uskutečněném teroristickém útoku. Na základě rešerše a analýzy platných právních norem, které se dotýkají problematiky činností složek IZS při těchto mimořádných událostech a dokumentů IAEA (International Atomic Energy Agency) a dalších prací zaměřených na zneužití radioaktivních a chemických látek při teroristických útocích. Závažnost a složitost problematiky je dokreslena uvedením informací o radiační nehodě v brazilské Goianě, o sarinových útocích japonské sekty Óm šinrikjó a na důsledcích modelového příkladu použití radionuklidu 137Cs. V práci jsou rozebrány aktuální metodiky, na základě kterých složky IZS při takovýchto mimořádných událostech zasahují, a je upozorněno na některé aspekty, které jsou předmětem souboru typových činností zpracovaných Výborem civilního nouzového plánování a GŘ HZS ČR, a které mohou být slabými místy při reálném zásahu IZS. Jednou z hlavních analyzovaných oblastí problematiky v této práci je porovnání radiologického a chemického útoku se zaměřením na počáteční fázi zásahu složek IZS. Prezentace odlišností v jednotlivých činnostech složek IZS při takových zásazích může výrazně přispět k pochopení a následně k zvládnutí činností vykonávaných složkami IZS v rámci těchto mimořádných událostí.
|
host ::
RSS.