|
|
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací
GALUŠKOVÁ, Soňa
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací Onkologické onemocnění patří mezi onemocnění, které člověk není v zásadě schopen ovlivnit. Není to onemocnění, které by kdokoliv z nás chtěl. Nastupuje pozvolna, plíživě a mnohdy ho přehlédneme. Onkologické onemocnění, ale vždy změní celý náš dosavadní život a to v rodině , zaměstnání, v našich volnočasových aktivitách a to jak z hlediska fyzického tak i psychického. Každý pacient se s tímto onemocněním vyrovnává jinak, i přístup k těmto pacientům musí být velmi individuální. Každý projde různě rychle a s různým úspěchem všemi fázemi onemocnění a každý jinak se s tímto také vyrovná a je schopen se znovu vrátit ke svému původnímu životu. Onkologické onemocnění je jedním z nejnáročnějších onemocnění a troufám si tvrdit, že onemocnění prsu je pro ženy velmi traumatizující, změní jejich postavení ve všech rolích, náročnost je především na psychiku ženy. Každá žena potřebuje individuální přístup a to jak od lékaře, nelékařů tak hlavně od své rodiny. Toto onemocnění nezasáhne jen pacientku, ale celou rodinu a společnost okolo ní. Tato diplomová práce se zabývala možnostmi pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací. Byli stanoveny čtyři cíle. . Prvním cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o možnostech rekonstrukce chybějícího prsu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacientky mají nedostatek informací a převážná většina respondentek získala ucelené informace od mamologa, popřípadě chirurga při řešení základní diagnózy karcinomu prsu. Druhým cílem bylo zjistit zda mají pacientky zájem spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z šetření jsme došli k závěru, že ano mají zájem spolurozhodovat o metodě, ale je pro ně velmi důležité mít dostatek informací a znát názor lékaře. Třetím cílem bylo zjistit zda mají pacientky možnost spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z výsledků vyplynulo, že pacientky mají možnost spolurozhodovat o výběru metody, ale s ohledem na možnosti, které jsou u každé pacientky individuální. Není možné využití a výběr ze všech metod u každé pacientky, je třeba ke každé respondente přistupovat individuálně a s kompletní znalostí jejího průběhu onemocnění. Čtvrtý poslední cíl měl definovat nejčastější dotazy pacientek spojených s rekonstrukcí prsu. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji se dotazy vztahovaly k délce a počtu hospitalizací a k návratu do společenského, pracovního a osobního života. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historický vývoj rekonstrukce prsu, základní nádorové onemocnění a jeho rozdělení. Větší část obsahuje možnosti rekonstrukce chybějícího prsu a specifickou ošetřovatelskou péči o tyto pacientky. Pro zpracování empirické části této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientek oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň a 1 klientka centra Mama Help v Plzni. Byli stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky nedostatku informací o rekonstrukci prsu? Z šetření vyplývá, že pacientky mimo velká specializovaná mamologická centra mají menší přístup k odborným informacím a obecně ze šetření vyplývá absence písemných informací pro pacientky na toto téma. 2. Jaká úroveň informovanosti pacientky rozhoduje o jejím aktivním zájmu při výběru metody rekonstrukce prsu? Výsledky šetření ukázaly, že kompletní informovanost, znalost časového harmonogramu léčby znamená větší aktivní zapojení pacientek do spolupráce a do procesu spolurozhodování. 3. Jaké existují překážky v možnosti spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu?
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
host ::
RSS.