|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin.
Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru.
Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích.
V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity.
Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.
|
|
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
|
|
Historická vodní díla v Krušných horách
Jirásek, Jan ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na zmapování historických vodních děl, spjatých s hornickou činností, vyskytujících se na území české části Montanregionu Krušné hory - Erzgebirge. Tyto báňské vodohospodářské systémy byly charakterizovány v literární části práce spolu s historickým vývojem jejich okolí. Dále byly popisovány vodotěžné stroje poháněné vodou, která byla těmito díly přiváděna. Veškerá popisovaná díla patřila do čtyř historických rudních revírů. Těmi byly Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná a Přebuz.
Mapování probíhalo v terénu pomocí GPS zařízení. Souřadnice získané během terénních prací, byly exportovány do Geografického informačního systému (GIS), ve kterém proběhlo jejich následné zpracování. Výsledkem práce byly mapové výstupy. Mapy byly tvořeny v měřítku 1:10000.
|
host ::
RSS.