|
|
Vliv etnických postojů a stereotypů na ošetřovatelské péče
FUKOVÁ, Jitka
Život v multikulturní společnosti přináší mnoho úskalí. V každé společnosti jsou hluboce zakořeněny etnické postoje a stereotypní chování, které ovlivňují chování majoritní společnosti vůči minoritám. Tyto postoje a stereotypy se nevyhýbají ani zdravotnickému personálu, který musí poskytovat péči klientům různých etnik v souladu s jejich kulturními, sociálními i duchovními potřebami. Cílem této práce bylo zjistit, zda etnické postoje a stereotypy ovlivňují ošetřovatelskou péči o klienty etnických menšin Romů a Vietnamců, jaké faktory ovlivňují vznik postojů k vybraným etnickým minoritám a zda je přístup sester v ošetřovatelské péči o klienty romské a vietnamské menšiny skutečně odlišný a jakým způsobem se odlišuje. Hypotézy: H1: Negativní postoje sester k romské menšině vznikají spíše na základě jejich odlišných životních postojů než na základě jejich odlišného fyzického vzhledu. H2: Negativní postoje sester k vietnamské menšině vznikají spíše na základě jejich odlišných životních postojů než na základě jejich odlišného fyzického vzhledu. H3: Při ošetřovatelské péči sestry zaujímají kladnější postoj k vietnamské menšině než k romské. H4: Sestry mající stereotypy k romské minoritě se v ošetřovatelské péči snaží o co nejmenší fyzický kontakt s klienty této etniky než sestry, které stereotypy nemají. H5: Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou na základě větších znalostí, získaných v rámci studia, méně ovlivněny etnickými postoji projevujícími se v ošetřovatelské péči o klienty etnických menšin než středoškolsky vzdělané sestry. Pro realizaci výzkumného šetření a vypracování praktické části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Byla zvolena metoda dotazování formou dotazníku se souborem uzavřených otázek. Ke statistickému zpracování bylo využito 216 dotazníků. Kritériem výběru byly osoby pracující na pozici všeobecných sester lůžkových oddělení v pěti zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji Z dostupných výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všeobecné sestry mají rozsáhlé povědomí o existenci etnických postojů a stereotypů. Bylo prokázáno, že se tyto postoje utváří ve velké míře od dětství v rodině a vznik postojů respondentů byl výrazně ovlivněn osobní zkušeností s etnikem. Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou podle získaných výsledků více ovlivněny etnickými postoji než sestry středoškolsky vzdělané, přesto udávají, že studium na vysoké škole mělo vliv na jejich postoj k vybraným minoritám, především uvádějí získání většího množství informací. Dále bylo šetřením zjištěno, že je přístup sester při poskytování ošetřovatelské péče k romské a vietnamské minoritě skutečně odlišný, respondenti udávají pozitivnější vztah i přístup k vietnamské minoritě než k romské. Své negativní postoje vyjadřují sestry především nevhodnými výroky a myšlenkami o příslušnících těchto etnik a dále snahou o minimální fyzický kontakt. H1 - hypotéza byla potvrzena. H2 - hypotéza nebyla potvrzena. H3 - hypotéza byla potvrzena. H4 - hypotéza byla potvrzena. H5 - hypotéza nebyla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že etnické postoje při poskytování ošetřovatelské péče ovlivňují téměř polovinu respondentů a v případě etnických stereotypů jen jednu třetinu respondentů. Tyto postoje se utvářeli ve velké míře od dětství v rodině a ve velké části osobní zkušenost respondentů s etnikem. Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou více ovlivněny etnickými postoji než sestry středoškolsky vzdělané. Tuto diplomovou práci je možno využít jako nástroj pro dosažení vyšší informovanosti sester o této problematice nebo jako podklad k vytvoření prezentace pro odborné konference s cílem postupně snižovat vliv etnických postojů a stereotypů na poskytování ošetřovatelské péče.
|
|
|
Problematika dodržování nefarmakologických léčebných opatření u klientů s arteriální hypertenzí
FUKOVÁ, Jitka
Hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární choroby. Výskyt v dospělé populaci průmyslově vyspělých zemí je 20-25 %. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, postižení očí. Základem léčby jsou nefarmakologická léčebná opatření, to znamená úprava životních návyků. Mezi tato opatření se řadí zanechání kouření u kuřáků, snížení přívodu sodíku, alkoholu, živočišných tuků, snížení nadváhy, vyvarování se stresu a zvýšení fyzické aktivity. Náplní naší práce bylo zjistit, zda pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření a zda tato opatření dodržují. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníku. Skládal z 25 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Dotazník byl distribuován klientům s arteriální hypertenzí v Nemocnici Písek, v kardioporadně v Písku a u obvodních lékařů v Písku a v Milevsku. Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumného záměru byl 111. Hypotéza 1: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze neznají zásady nefarmakologických opatření. Hypotéza 2: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze nedodržují nefarmakologická opatření. Analýzou dat bylo zjištěno: Pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření, pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí nedodržují nefarmakologická léčebná opatření. Hypotéza 1 byla vyvrácena, hypotéza 2 byla potvrzena. Výsledky naší práce budou nabídnuty spolupracujícím oddělením v nemocnici, v ordinacích praktických lékařů, tím budou přispívat ke zvyšování sekundární prevence u osob s arteriální hypertenzí.
|
host ::
RSS.