|
|
Historie těžby uranu se zaměřením na 21. století
FUKA, Stanislav
Uran je chemický prvek se značkou U objeven v roce 1789 německým chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem. Zpočátku nebyl pro lidstvo nijak zvláště zajímavý, využíval se převážně k barvení skla. Zásadní zlom nastal po druhé světové válce, kdy se uran začal používat pro jaderné zbraně a později pro jaderný průmysl. Tehdejší Československo bylo v produkci uranu světovou velmocí. Cílem práce bude popsat vlastnosti a výzkum uranu a vývoj těžby uranu ve 20. a 21. století v České republice a ve světě. V roce 1945 byla podepsána mezivládní smlouva mezi Československem a Sovětským Svazem o dodávce uranu. Klíčový byl pro Sovětský Svaz Jáchymov, na ostatních místech Československa probíhal teprve průzkum. Celkem bylo exportováno do SSSR 98 500 tun tříděné uranové rudy a koncentrátu. V padesátých letech minulého století uranový průmysl zaměstnával 40 000 lidí, nutno dodat, že značnou část tvořili chovanci a vězni. Na přelomu padesátých a šedesátých let dochází k nasycení zásob pro vojenské účely a uran se začíná využívat především pro jadernou energetiku. Po roce 1989 dochází k útlumu těžby, zejména z důvodu nadprodukce uranu. Postupně se uzavírají uranové doly a rekultivují se prostory těžby i chemické úpravny rudy. Dnes je v provozu jediný důl v Dolní Rožínce na Českomoravské vrchovině. Značný problém v současnosti po těžbě představuje lokalita Stráže pod Ralskem, kde se uran těžil metodou chemickým loužením (In Situ Leach) a chemické úpravny rudy, především MAPE Mydlovary. Ve Stráži pod Ralskem se cena sanačních prací odhadují na 40 miliard korun a potrvají přibližně dalších 20 let. Sanace v MAPE Mydlovary se odhaduje v řádech desítek miliard korun a potrvá asi ještě deset let. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány zdroje a způsoby těžby uranu, pojmy radioaktivita, uraninit. Následně je zde popsán současný stav ekologické zátěže v MAPE Mydlovary na Českobudějovicku. V praktické části se zabývám problematikou dopadu těžby uranu na člověka a životní prostředí, dále jaký byl rozvoj v těžbě uranu v rozvojových státech a jaká je perspektiva těžby a srovnání 3 zásob uranu v České republice a ve světě. Součástí praktické části je vývoj ceny uranu na světových trzích. Provedenou analýzou vyplývá, že největší dopad na člověka a životní prostředí má při těžbě uranu a následném zpracování v podobě exhalací, hluku a kontaminace půdy a vod. V minulosti docházelo navíc k nenávratným škodám na kulturních památkách, flóře a fauně. Zcela nedostatečná ochrana životního prostředí byla v poválečných letech a tato situace přetrvávala až do konce šedesátých let. V těchto letech bylo prioritou dosahovat co největší produkce s minimálním ohledem na okolní přírodu a zdraví obyvatelstva. Rozdíl v dopadu na člověka a životní prostředí je různý v závislosti na typu těžby. Další zátěž je při průzkumu, zakládání a budování nových dolů.
|
host ::
RSS.