Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Otrava oxidem uhelnatým zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby, jakými se dostává do lidského těla. Dále popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. V práci jsou popsány možné příčiny oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsoby léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči, a také zjistit, jaká péče je postiženým reálně poskytována. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byli zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou tvořily zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina problémů pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Jde například o skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, problémem jsou také chybějící co-oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.Teoretická část se popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby jakými se dostává do lidského těla. Dále se popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. Jsou tu uvedeny možné zdroje oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsob léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. První cíl bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči a také zjistit jaká péče jim je reálně poskytována.Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byly zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou pak zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým poměrně dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina neznalostí pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti znalostí a poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Například skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, nebo chybějící CO oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.