|
|
Profesní stres speciálních pedagogů
FIKAROVÁ, Klára
Profese speciálního pedagoga patří mezi velice náročné zaměstnání. Jsou na něj kladeny vysoké nároky, které snižují dobu odpočinku, a tím se zvyšuje míra ohrožení stresem. Speciální pedagog by měl být vyrovnanou osobností, dobře vybavenou schopnostmi a znalostmi, jak stres zvládnout. Téma této bakalářské práce je ?Profesní stres speciálních pedagogů? a svým obsahem se zaměřuje na osobnost speciálního pedagoga a na zjištění hlavních zdrojů zátěže souvisejících s jeho profesí. V teoretické části, první kapitola zahrnuje, jak obecné předpoklady pracovníka v pomáhajících profesích, tak osobnostní předpoklady speciálního pedagoga a jeho kompetence. Další kapitola je věnována institucionálním podmínkám pro práci speciálního pedagoga, kde jsou charakterizována zařízení, ve kterých pracují respondenti z mého výzkumného souboru. Následující kapitola je zaměřena na popsání pracovní zátěže u učitelů a speciálních pedagogů a strategiím jejího zvládání. Velice důležitá část práce je kapitola s názvem ?Zdroje a příčiny pracovní zátěže v profesi speciálního pedagoga?, kde je věnována pozornost předpokládaným zdrojům zátěže v učitelské a speciálně pedagogické profesi. Závěrečná kapitola se zaměřuje především na syndrom vyhoření, protože skloubením nahromaděného pracovního stresu, vysokých požadavků a vyčerpáním osobních zdrojů může speciální pedagog dospět k úplnému vyčerpání svých sil. Tato kapitola se zabývá hlavně prevencí. Nástroji prevence může být asertivita a supervize, o kterých se často zmiňovali respondenti ve výzkumné části. Obecné cíle výzkumu jsou formulovány, jako tři výzkumné otázky: 1) Co považují speciální pedagogové za hlavní zdroje zátěže? 2) Jak se speciální pedagogové vyrovnávají se zátěží? 3) Co jim pomáhá zátěž zvládnout? Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které jsem vedla se speciálními pedagogy z různých zařízení a v různých fázích profesní dráhy. Před samotným rozhovorem s respondenty byly stanoveny okruhy otázek a výpovědi nahrávány na diktafon. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí postupů tématické obsahové analýzy. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejvíce zatěžující pro ně bývá zodpovědnost. Speciální pedagog, provádějící diagnostiku má zodpovědnost za diagnózu, kterou žákovi stanoví. Speciální pedagog, který navíc vykonává řídící funkci má zodpovědnost, jak za svůj tým, tak vede velmi rozsáhlou administrativu a také musí neustále sledovat legislativu, která se v dnešní době dost často mění. Na rozdíl od učitelů na běžné škole se u speciálních pedagogů násobí zátěž spojená se zdravotním postižením žáků, s čímž může souviset menší zpětná vazba. Pro speciálního pedagoga bývá někdy obtížné vidět za činností s nimi ten hlavní cíl a budoucnost. Navíc musí dávat větší pozor, aby sám neupadl do stereotypu. Pro speciální pedagogy je také těžké nenosit si práci domů a občas se stane, že musí doma u televize vyrábět pomůcky na další den. Respondenti navíc uvedli, že je jejich náplň práce mnohdy dost obecná a oni musí plnit něco, co už nespadá do jejich kompetencí. Z mého výzkumu vyplývá, že při zvládání profesního stresu je pro respondenty nejdůležitější poznat sám sebe a naučit se pracovat sám se sebou. K tomu jim pomáhá, jak další vzdělávání pomocí různých kurzů a samostudia, tak asertivní chování. Podle očekávání zmiňují i důležitost odpočinku. Někteří speciální pedagogové z mého výzkumného souboru volí fyzickou aktivitu, u které se odreagují, jiní si odpočinou spíše při nějaké pasivní relaxaci. Pro většinu respondentů je také velice důležitý čas strávený s rodinou a přáteli.
|
host ::
RSS.