|
|
Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích
FICALOVÁ, Barbora
Práce nese název Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích. Pojem supervize znamená v překladu vhled či náhled na konkrétní problém. Bohužel existují stále zařízení, která supervizi považují spíše za kontrolu. V současné době je snaha ukazovat užitečnost supervize. K zavádění supervize jako součásti dobré praxe pracovníků v pomáhajících profesích přispívá dokument Ministerstva práce a sociálních věcí ?Standardy kvality sociálních služeb?. Zejména v pomáhajících profesích je toto téma stále více aktuální a supervize se postupně stává nedílnou součástí chodu mnoha institucí. Teoretická část práce definuje základní pojmy jako stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, supervize, její formy, cíle a nástroje. Zabývá se supervizí v kontextu organizace, supervizním kontraktem a standardy kvality sociálních služeb. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkum byl realizován v pěti organizacích v Českých Budějovicích. Sběr informací proběhl metodou dotazování, technikou polořízených rozhovorů se supervidovanými pracovníky, zadavateli supervize a supervizory. Cílem práce bylo zjistit, zda supervidovaní spatřují v přijímané supervizi podpůrnou nebo jinou funkci. Data byla zpracována do kazuistik, jejichž společné body byly následně porovnány. Výzkumem bylo zjištěno, že většině respondentů supervize určitý druh podpory skutečně poskytuje. Kromě funkce podpůrné je v supervizi spatřována i vzdělávací funkce. Výsledky výzkumu dokládají názory supervidovaných na supervizi, což může být přínosem pro zadavatele, supervizory i celé organizace. Zároveň mohou výsledky posloužit pro lepší orientaci v problematice supervize.
|
|
|
Agresivita dětí a mládeže
FICALOVÁ, Barbora
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Agresivita dětí a mládeže`` se stává v dnešní době stále diskutovanějším. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je zcela jistě stále větší mediální zájem o tuto problematiku. Případy dětské agresivity jsou velmi často prezentovány v televizních a novinových zprávách i na internetu. Za alarmující je považováno hlavně to, že věková hranice dětí, které se projevují agresivně, se posouvá stále níž. Teoretická část práce je zaměřena převážně na patologickou formu agresivity, na její dělení, druhy, příčiny a teorie vzniku. Neopomenutelná forma dětské agresivity je samozřejmě šikana, které je věnována celá jedna kapitola. S nově příchozími technologiemi se dnes šikana transformuje i do nových podob jako je například kyberšikana, která je v práci také okrajově zmíněna. Zjištění základních příčin dětské agresivity a vliv agrese na sociální adaptaci agresivního jedince, popřípadě problémy a důsledky, které agresorovi jeho jednání způsobuje, jsou cíli mé práce. Výzkum proběhl ve výchovném ústavu, kam jsou umisťovány dívky od 15 do 18 let se závažnými poruchami chování a výchovnými problémy. Právě agresivita bývá u těchto dívek jedním z typických prvků chování. Nejedná se tedy o výzkum v běžné populaci. Pro zachování anonymity byla namísto rozhovoru použita dotazníková metoda a následné kvalitativní zpracování. Vzhledem k malému počtu dívek, které byly schopné nebo ochotné dotazník vyplnit, bylo kompletně vyplněno 10 dotazníků. Nejvýznamnějším výsledkem výzkumu bylo zjištění, že všechny dotazované dívky, které v současnosti uplatňují agresivní chování, byly v dětství samy vystaveny agresivitě, a to nejčastěji ve formě domácího násilí v primární rodině, ale i v ústavu nebo ve škole ze strany svých vrstevníků. Tyto rané zážitky ovlivňují pozdější aplikované vzorce chování a uznávané hodnoty. Lze tedy říci, že jedním z předpokladů pro harmonický vývoj dítěte, je správná výchova bez nadbytečného trestání a bez patologie v rodině.
|
host ::
RSS.