|
|
Pastorační péče u osob bez přístřeší
FERDANOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou integrace a pastorace u cílové skupiny Osob bez přístřeší.Práce se zabývá pastorací pro osoby bez přístřeší v azylovém domě sv. Pavla. Teoretická část se zabývá problematikou bezdomovectví, pastorační práce v užším a v širším slova smyslu, východisky pastoračního poslání církve s odkazem na Bibli, sociální encykliky, ale zcela zásadně s odkazem na výstupy Druhého vatikánského koncilu, zejména konstituce Gaudium et spes (Radost a naděje). Cílem práce byla analýza pastorace coby duchovní péče pro osoby bez přístřeší, které navštěvují azylový dům sv. Pavla v Českých Budějovicích. Dílčí cíle jsou zaměřeny na oblast osobního života, života na ulici a duchovního života osob bez přístřeší, které navštěvují azylový dům sv. Pavla v Českých Budějovicích. Za pomoci kvalitativní výzkumné techniky jsou analyzovány uskutečněné řízené rozhovory s osobami bez přístřeší v azylovém domě sv. Pavla
|
|
|
Kojenecké ústavy a mimoústavní péče
FERDANOVÁ, Michaela
Problematika transformace Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče je velmi rozsáhlá a složitá. Vše se odvíjí od kritiky ČR od OSN za velký počet dětí umístěných v kojeneckých ústavech. Reakcí na tuto kritiku je transformace (rušení) Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče, které by měla odpovídat Slovenskému vzoru. Bakalářská práce má čtyři hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapování současného počtu kojeneckých ústavů a jejich počty dětí zde hospitalizovaných ve třech krajích České republiky a na Slovensku. Druhým cílem bylo zjištění počtu zrušených kojeneckých ústavů v České a Slovenské republice. Třetím cílem bylo zjištění, komu byly děti svěřeny po zrušení kojeneckého ústavu. Čtvrtým cílem bylo zjištění celkového počtu dětských center v České republice. Vedlejší cíle zahrnovaly zjištění počtu profesionálních pěstounů ve třech krajích ? Jihočeský, Jihomoravský a Západočeský a na Slovensku. Dále, výsledky dotazníkové ankety mezi studenty ZSF JČU a pracovníků OSPODU na otázky transformace a náhradní rodinné péče v ČR.Diskusní části práce je rozdělena na několik tematických okruhů.Pro metodickou stránku práce je doporučeno uvažovat skupinu názorů prezentovaných v dotazníkové akci, tj. studenty ZSF JČU a pracovníky Sociálně právní ochrany dětí. Lze předpokládat, že obě skupiny budou více či méně ovlivňovat řešení současné i budoucí problematiky kojeneckých ústavů, náhradní rodinně péče, apod. Kriticky je také nutno se stavět k tzv. cizím vzorům. ČR má řadu specifických rysů odvoditelných z vývoje společenského i ekonomického. Vhodný se jeví pouze příklad Slovenské republiky, která měla podobný vývoj. Přístup k problematice na Slovensku lze hodnotit i jako vzorový pro ČR. Rovněž transformace tam probíhá již od roku 1993/5 a je soustředěna pouze na jediné ministerstvo.Značná část diskuse je věnována informaci o Profesionální rodině na Slovensku, kde jsou jak pojetí tak zkušenosti příkladné pro ČR. Podle výsledků ankety i mého souhlasného názoru je potřeba částečně modifikovat nároky na vzdělání profesionálních pěstounů, protože tato forma zaměstnání je velice náročná, vyžadující velmi široký rozsah vědomostí i zkušeností, a výrazně se lišit od rekvalifikačních kursů běžného typu. Nejčastějším důvodem k umístění dítěte do ústavu se jeví dle literatury, anketních výsledků i mého vlastního názoru nefungující rodina, která se projevuje jako selhání některého člena či členů rodiny v nedostatečném naplňování některých nebo všech jejích základních funkcí, v menším procentu špatná sociální situace rodiny, a závislost matky na drogách či alkoholu. Jde o následování vzorce chování, který dávají rodiče dětí dětem a tento vzorec chování děti později následují jako normální příklad.
|
host ::
RSS.