|
|
Vnímání supervize pracovníků sociálních služeb v závislosti na délce jejich praxe
FENIGBAUEROVÁ, Nela
Diplomová práce se se zabývá tématem supervize, konkrétně jejím vnímáním pracovníky sociálních služeb v závislosti na délce jejich praxe. Supervizi mnozí vnímají jako prostředek odborného růstu zaměstnanců či jako prevenci syndromu vyhoření. Ať už však supervizi vnímáme jakkoliv, nelze jí odepřít významný vliv v oblasti pomáhajících profesí. Hlavním cílem praktické části této práce je popsat názory pracovníků sociálních služeb na supervizi, a to v závislosti na délce jejich praxe. Ke zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jak pracovníci sociálních služeb vnímají supervizi? 2. Jak se měnily názory pracovníků sociálních služeb na supervizi v průběhu jejich praxe? Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování. Rozhovory probíhaly neřízenou formou. Získaná data byla poté zpracována metodou vytváření trsů. Na základě získaných výsledků se domnívám, že cíl práce byl naplněn. Pracovníci sociálních služeb vnímají supervizi obecně velice pozitivně. Taktéž supervizi vnímají jako součást své profese. Negativněji je vnímána supervize v rámci studia střední či vysoké školy. Názory informantek na supervizi se však v průběhu praxe významně neměnily. Výsledky této diplomové práce mohou posloužit jako informační materiál pro zaměstnavatele, kteří jsou zodpovědní za zajišťování supervizí v organizacích sociálních služeb. Taktéž může tato diplomová práce posloužit jako zajímavost pro pracovníky sociálních služeb, kteří jsou se supervizí nespokojeni a mají k ní negativní postoj.
|
|
|
Školní sociální pracovník-postoj ředitelů základních škol
FENIGBAUEROVÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá tématem školní sociální práce, kromě teoretických poznatků, mapuje i vnímání této oblasti sociální práce řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Školní sociální práce je celosvětově rozšířená a sociální pracovníci nabízí školám širokou škálu služeb. Mezi tyto služby patří například nácvik dovedností, poradenství pro jednotlivce, skupinu i rodinu, krizová intervence, návštěvy v domovech žáků, podpora vzdělávání, podpora rodičů a advokacie pro studenty a rodiny (Allen-Meares a kol., 2013). V roce 2006 školní sociální práce oslavila 100 let, coby samostatná profese. Souběžně s vývojem se rozvíjelo i mnoho způsobů, jak ji praktikovat, tzv. modely školní sociální práce (Mizrahi a Davis, 2008). Ne vždy se však hovořilo o školní sociální práci, nebo-li school social work, ve svých počátcích byly sociální pracovníci tzv. "visiting teachers", kteří kontrolovali zejména školní docházku(Allen-Meares, 2000). Školní sociální práce je realizována ve 4 základních modelech. Tyto modely ve svých knihách popisují například slovenská autorka Skyba (2015), Allen-Meares (2000, 2013), Mizrahi a Davis (2008) nebo i Tokárová a Matulayová v knize Matouška (2013). I přes velmi zajímavou a bohatou historii školní sociální práce ve světě, u nás tento obor stále nemá široké uplatnění(Skyba, 2015). Cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají ředitelé vybraných základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jak ředitelé škol vnímají školskou sociální práci? 2. Jakou mají ředitelé škol představu o náplni práce školních sociálních pracovníků? 3. Jaký je názor ředitelů ZŠ na předpokládaný vývoj školské sociální práce v ČR? Smyslem práce bylo zjistit a poukázat, v jaké míře jsou ředitelé základních škol informováni o oblasti školní sociální práce. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 18 řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Dalším kritériem byl výběr pouze jedné základní školy z jednoho daného města. Základní školy zahrnovaly vždy třídy od první až do deváté. Získaná data byla posléze analyzována za použité metody vytváření trsů. Tyto trsy, či okruhy byly sestaveny na základě stanovených výzkumných otázek. Školy byly rozděleny do několika skupin, podle počtu žáků, kteří ji navštěvují. Z výsledků však nevyplynulo, že by počet žáků na škole měl vliv na názory či znalosti ředitelů o školní sociální práci. Z výsledků vyplynulo, že názory a odpovědi ředitelů nejsou závislé na počtu žáků, kteří školu navštěvují. První okruh, týkající se informovanosti o školní sociální práci ukázal, že 11 z 18 informantů již o sociální práci slyšelo, což je jistě pozitivní zjištění. Jejich znalosti však byly pouze okrajové, ani jeden z ředitelů neuvedl, z jakých zdrojů se o školní sociální práce dozvěděl. Druhý okruh, který mapoval představu ředitelů o náplni práce, ukázal, že převážná většina považuje jako hlavní náplň práce spolupráci se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a práci s rodinami. Třetí okruh se týkal potřebnosti a budoucího vývoje. 14 z 18 tuto oblast sociální práce považuje za potřebnou a vnímá jako pro školu důležitou. To je příznivé pro další budoucí vývoj a rozšíření povědomí o profesi školního sociálního pracovníka. V převážné většině odpovědí také zaznělo, že se školní sociální práce u nás dále rozvíjet bude. Vypracovaná bakalářská práce a poznatky z ní mohou sloužit jako informační materiál pro pracovníky škol i laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.