Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů
FEDROVÁ, Ilona
V médiích je v současnosti často řešena problematika dětí vyrůstajících v ústavních zařízeních. Snahou společnosti je, aby děti vyrůstaly ve funkčních rodinách. Také na základě kritiky organizace UNICEF byla vytvořena reforma. Česká republika se již dlouho snaží snížit počty dětí nevyrůstajících v přirozeném prostředí rodiny. Vydalo se několik málo opatření a různé návrhy. Některé z nich byly uvedeny do praxe, ale nedosáhly požadovaného výsledku. Transformace systému péče o ohrožené děti by měla být komplexní. Objevují se však obavy a nesouhlasy s nabízeným řešením. V různých reportážích, diskuzích a v odborné literatuře jsou uváděny výhody a nevýhody této problematiky. Diplomová práce se nazývá: ?Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Práce je rozdělena na dva celky. V teoretické části je uvedena problematika dnešní rodiny, ústavní výchovy, náhradní rodinné péče a jednotlivé kroky k snížení počtu dětí v ústavních zařízeních. V praktické části bylo cílem zmapovat postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů k ukončení činnosti těchto zařízení. Dílčím cílem bylo zjištění, zda věk a praktické zkušenosti ovlivňují postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů. Dalším dílčím cílem bylo porovnat postoje sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů v různých krajích České republiky. Stanovila jsem si dvě hypotézy. Hypotéza 1 zní: ?Sociální pracovníci mají negativní postoj k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Druhá hypotéza byla vymezena takto: ?Názory sociálních pracovníků na ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů nevykazují diference v jednotlivých krajích České republiky.? Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky/nicemi, jež pracují ve vybraných zařízeních ústavní výchovy. Počet dotazníků rozeslaných do dětských zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, kojenecké ústavy s dětskými domovy, dětské domovy pro 1-3leté a dětská centra) byl 34. Další respondenti/tky byli osloveni z dětských domovů, kterých je v ČR celkem 148. Výzkumný soubor se tedy skládal ze 182 dotazovaných. Každé zařízení bylo kontaktováno dvakrát z důvodu zvýšení návratnosti. Základní soubor byl reprezentován stejnou velikostí jako výběrový soubor, jedná se tedy o vyčerpávající neboli exhaustivní výběr. Celkem se vrátilo 80 dotazníků, návratnost výběrového souboru tedy dosáhla 44 %. Získané výsledky byly statisticky zpracovány s využitím několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit test nezávisloti chí-kvadrát. Hypotéza 1 byla statisticky potvrzena. Hypotézu 2 nebylo možné adekvátně statisticky vyhodnotit z důvodu rozčlenění do mnoha kategorií neboli krajů ČR. Výsledky byly dány do tabulek do popisné statistiky. Z popisné statistiky je zřejmé, že negativní postoj sociálních pracovníků/nic převažuje. Výsledky zpracované v diplomové práci mohou být využity k analýze stanoviska sociálních pracovníků/nic k otázce transformace systému péče o ohrožené děti. S probíhající transformací systému péče o ohrožené děti se nabízí mnoho studií, které by měly být zpracovány, než reforma začne probíhat. V průběhu psaní práce jsem rozpoznávala mnoho témat, která by se mohla stát podnětem k sepsání dalších kvalifikačních prací. Jedná se např. o stanovisko sociálních pracovníků z OSPOD, postoj dětí z ústavních zařízení, vytvoření optimálního modelu pro ohrožené děti apod.
Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči
FEDROVÁ, Ilona
Rodina je pro dítě důležitou primární sociální skupinou. Mnoho dětí ale vyrůstá v ústavních zařízeních, kde dochází k psychické deprivaci. Snahou společnosti je, aby děti mohly vyrůstat v plnohodnotných rodinách. Tato bakalářská práce se nazývá: ?Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči.? Práce je rozdělena na dva celky. Teoretická část se zabývá náhradní rodinnou péčí a neplodností. V praktické části bylo cílem zmapovat povědomí studentů zemědělské a studentek zdravotně sociální fakulty o náhradní rodinné péči, zároveň zjistit možné rozdíly k dané problematice mezi studenty jednotlivých fakult. Ke sběru empirických dat byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazník. K výběru souboru jsem použila techniku snowball. Výzkumný soubor byl tvořen 73 studentkami prezenčního i kombinovaného studia ze Zdravotně sociální fakulty a druhý výzkumný soubor 67 studenty také prezenčního a kombinovaného typu studia Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v akademickém roce 2010/2011. Byla stanovena hypotéza: ?Studentky zdravotně sociální fakulty mají větší znalosti o náhradní rodinné péči než studenti zemědělské fakulty,? která byla potvrzena. Z výsledku výzkumu bylo zjištěno, že studentky mají přesnější informace o náhradní rodinné péči než studenti. Bakalářská práce by se mohla stát podkladem pro další širší zpracování postojů např. studentů středních škol, seniorů nebo veřejnosti z různých krajů či zemí. Zajímavým zjištěním by mohl být pohled žáků ze základní školy, kteří vyrůstají v ústavních zařízeních, a žáků vyrůstajících v rodinách. Dále může prospět uchazečům o zprostředkování náhradní rodinné péče k získání potřebných informací.
Využití dramatických her s dětmi na letním táboře
FEDROVÁ, Ilona
Bakalářská práce se zabývá hrou v dramatickém pojetí a jejím využití na letním táboře. Teoretická část charakterizuje vývojové změny u dětí školního věku, základní rozdíly mezi pojmy: cvičení, hra a dramatická hra. Poslední uvedené sousloví je převedeno do praktického využití s dvěma ukázkami dramatických her. Závěrečná část se zabývá hodnocením, jak z pohledu dětí, tak i autoevaluace. Na letních táborech jsou ve větší míře využívány pohybové hry. Práce si proto klade za cíl ukázat možnosti využití dramatické hry i v prostředí, pro které není tak typické. Přináší také možnou inspiraci, jak zpestřit letní táborové dny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.