Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika využití urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester
FABINGEROVÁ, Dana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester. Urostomie je umělé vyvedení močových cest na povrch těla. Je to jeden ze způsobů řešení derivace moči po odstranění močového měchýře. Nejčastější indikací pro tento operační zákrok je bezesporu zhoubný nádor močového měchýře. Vytvoření urostomie znamená pro pacienta zásadní zlom v životě a změnu na celý život. Pacient je nucen se naučit žít s urostomií nejen po fyzické stránce, ale velký význam má i psychická odezva. Správný výběr a správné využití urostomických pomůcek je pro pacienta s urostomií zcela zásadní a významně ovlivňuje kvalitu jeho života. Vzhledem k těmto okolnostem by měl mít pacient s urostomií neboli urostomik co největší možnosti využití urostomických pomůcek. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. V teoretické části se nachází sedm kapitol. Empirická část diplomové práce obsahuje kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s pacienty s urostomií a se stomickými sestrami. U každého souboru respondentů bylo vytvořeno několik kategorií a podkategorií, které byly dále blíže popsány. Pro lepší přehlednost byla získaná data znázorněna do schémat. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti urostomiků o urostomických pomůckách. Druhý cíl se zabýval možnostmi pacientů ve využívání urostomických pomůcek. Třetím cílem bylo na základě prvotních výsledků výzkumného šetření vytvořit edukační plán se zaměřením na urostomické pomůcky, ten bude určen urostomickým sestrám při práci s pacienty, a ověřit jej v praxi. V návaznosti na tyto cíle byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 zněla: Jaká je informovanost urostomiků o urostomických pomůckách? Výzkumná otázka č. 2 zněla: Jaké mají urostomici možnosti využití urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 3 zněla: Jaké mají urostomické sestry znalosti urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 4 zněla: Jak edukují urostomické sestry pacienty s urostomií? Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že informovanost urostomiků o urostomických pomůckách je nedostatečná a to i přes opačný názor stomasester. Nedostatečná informovanost urostomiků nesouvisí s jejich kontaktem se stomasestrou. Výsledky nepotvrdily, že by urostomici docházející na kontroly ke stomasestře byli lépe informováni než ti, kteří ke stomasestře nedocházejí. Dále se ukázalo, že možnosti urostomiků ve využití urostomických pomůcek jsou velmi omezené. Stomasestry nepředstavují pacientům urostomické pomůcky od všech firem na našem trhu a tím pádem jim nedávají ani možnost samostatného výběru pomůcek. A to i přesto, že stomasestry prokázaly velmi dobré znalosti v oblasti urostomických pomůcek. Výsledky tohoto šetření také potvrdily, že edukace, kterou provádějí stomasestry, je pro pacienty s urostomií přijatelná a srozumitelná. Důkazem je spokojenost urostomiků s touto edukací. Výstupem této diplomové práce je edukační plán určený stomasestrám pečujícím o urostomiky. Edukační plán byl vytvořen na základě výsledků výzkumného šetření a je zaměřen zejména na prezentaci všech dostupných urostomických pomůcek v rámci pooperační edukace.
Informovanost pacienta před transuretrální resekcí močového měchýře z pohledu pacienta a sestry.
FABINGEROVÁ, Dana
Téma bakalářské práce je Informovanost pacienta před transuretrální resekcí močového měchýře z pohledu pacienta a sestry. Toto téma je velmi aktuální zejména s ohledem na stále se zvyšující incidenci zhoubných onemocnění nejen močového traktu. Edukace pacienta a podávání informací je nedílnou součástí každodenní práce ošetřovatelského personálu. Dostatečná informovanost vede ke spokojenosti pacienta a k úspěšné léčbě. Nádor močového měchýře je v České republice 6. nejčastější malignitou u mužů a 13. u žen. Jednou z léčebných metod povrchových nádorů močového měchýře je provádění transuretrální resekce močového měchýře a pravidelná cystoskopická dispenzarizace pacienta. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům, kteří podstupují operační výkon transuretrální resekce močového měchýře pro zhoubný nádor močového měchýře. V této části je popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře, jeho příznaky, léčba, prevence a prognóza. Podrobněji je popsána chirurgická léčba povrchových nádorů močového měchýře, tedy transuretrální resekce močového měchýře a s tím související cystoskopické vyšetření močového měchýře. Dále se teoretická část věnuje ošetřovatelské péči o pacienty indikované k tomuto operačnímu výkonu a to péči předoperační i pooperační. Další kapitolou je informovanost pacientů, jejich edukace a podávání informovaného souhlasu pacientům před operačním výkonem. Stanovili jsme pět cílů práce. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah podávaných informací urologickými sestrami pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře. Druhým cílem bylo zjistit nejčastěji volenou formu podávání informací pacientům. Třetím cílem bylo zjistit spokojenost pacientů s podanými informacemi a čtvrtým cílem zjistit rozdíly v rozsahu informací podávaných pacientům před prvním a opakovaným operačním výkonem. Pátým cílem bylo zjistit rozdíly ve spokojenosti pacientů s podanými informacemi před prvním a opakovaným operačním výkonem. V empirické části práce jsme stanovili tři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že nejčastější forma podávání informací pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře je ústní podání. Druhá hypotéza - Pacienti, kteří jsou připravováni na opakovaný operační zákrok, jsou spokojenější s podanými informacemi než pacienti, kterým jsou tyto informace podávány poprvé. Třetí hypotéza - U pacientů před prvním operačním výkonem je rozsah podaných informací větší než u pacientů před opakovaným operačním výkonem. K ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření. Výsledky šetření první hypotézu potvrdily, druhá hypotéza byla vyvrácena, tedy nepotvrzena. Třetí hypotéza se vyhodnocením dat výzkumného šetření rovněž nepotvrdila. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat od pacientů a sester formou anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdávány pacientům indikovaným k transuretrální resekci močového měchýře na urologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s.. Výsledky výzkumného šetření pacientů i sester byly zpracovány do grafů. Výsledky zjištěné v tomto výzkumném šetření jsou v diskusi porovnávány s odbornou literaturou. Předpokládaným výstupem této bakalářské práce bylo rozšíření informovaného souhlasu, který je předkládán pacientům před transuretrální resekcí močového měchýře. Vzhledem k dosaženým výsledkům výzkumného šetření, kde byla zjištěna téměř stoprocentní spokojenost pacientů s podanými informacemi, je rozšíření informovaného souhlasu bezpředmětné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.