|
|
Interpersonální vztahy a jejich projekce do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče
FÜRST, Zdeněk
Předkládaná práce se zaobírá interpersonálními vztahy a jejich projekcí do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Za tímto účelem byly stanoveny 3 cíle a následně definováno 8 hypotéz, které byly statisticky analyzovány. Zmiňovaných cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného technikou nestandardizovaného dotazníku (návratnost validních dotazníků: 56,5 %). Výzkumný soubor je tvořen záměrně vybranými 173 respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že na pracovištích jednotek intenzivní péče se vyskytují převážně pozitivní interpersonální vztahy (61,3 %). S kolegy se mimo pracovní dobu setkává 87,3 % respondentů. Interpersonální problémy se vyskytují u 44,5 % respondentů, kdežto výskyt interpersonálních konfliktů byl zaznamenán u 59,5 % respondentů. Výskyt šikany byl registrován u 26,6 % respondentů. Nejvíce se respondenti během vykonávání profese setkávají zejména s hádáním a agresivitou (22,1 %), dále s urážkami a ponižováním (18,2 %) a taktéž s pomluvami (18,2 %). Kvalita ošetřovatelské péče byla definována na základě názorů respondentů a jejich schopnosti vzájemné spolupráce. Podíl zastoupení kvalitní a nekvalitní ošetřovatelské péče se neliší (p = 0,323). Zásadním zjištěním je výsledek, že kvalita ošetřovatelské péče s pozitivními a negativními vztahy se liší (p <0,001); negativní vztahy snižují kvalitu ošetřovatelské péče. Předkládanou problematiku považujeme za aktuální. Práce přináší náhled na danou problematiku a může být podkladem pro další výzkumné projekty. Prostřednictvím empirických dat zdůrazňuje význam regulace interpersonálních vztahů na jednotkách intenzivní péče a vybízí k realizaci intervencí, které budou tyto vztahy pozitivně ovlivňovat, což může mít žádoucí efekt na kvalitu ošetřovatelské péče.
|
|
|
Profese všeobecného ošetřovatele v současné době
FÜRST, Zdeněk
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice profese mužů, všeobecných ošetřovatelů v současné době. Cílem této práce bylo zjistit názor všeobecných sester na roli muže v ošetřovatelství, dále také zda současné podmínky mají vliv na výkon profese všeobecného ošetřovatele a zjistit, s jakými problémy se setkávají muži při výkonu profese všeobecného ošetřovatele. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné techniky. V rámci kvalitativní techniky jsme použili polostrukturovaný rozhovor se všeobecnými ošetřovateli (10 respondentů), zatímco v rámci kvantitativního šetření jsme použili nestandardizovaného dotazníku předkládaného všeobecným sestrám (101 respondentek). Výběr respondentů byl záměrný. Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření je zjevné, že všeobecné sestry vnímají přítomnost všeobecného ošetřovatele kladně a oceňují jeho povahové vlastnosti a pracovní schopnosti. Většina respondentek (72%) souhlasí s tím, že muži patří do ošetřovatelské profese a taktéž uvádí, že pacienti všeobecného ošetřovatele akceptují stejně jako všeobecné sestry (80%). Výsledky kvalitativního výzkumného šetření ukázaly, že většina všeobecných ošetřovatelů je se svojí profesí spokojena, naplňuje je práce s lidmi a pomoc lidem. S odsuzováním za vykonávání profese se drtivá většina z nich nesetkala. Pacienty jsou akceptováni všichni respondenti. Jejich pracovní výkon ovlivňuje kolektiv, stav pacienta, nedostatek personálu a osobní faktory. Během výkonu své profese se setkávají s problémy, jako je psychická a časová náročnost profese, nedostatek personálu, komunikace a některé výkony. Někteří respondenti komentují finanční podhodnocení profese. Závěrem lze uvést, že z výsledků výzkumného šetření stále v oboru ošetřovatelství přetrvává genderový stereotyp, finanční podhodnocení a nedostatek personálu, což jsou faktory, které mohou ovlivňovat nejen počet mužů v ošetřovatelství, ale i kvalitu ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.